Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Aktualita

Vítězství ve ztracené zemi

11_R32_2009_n.jpg
11_R32_2009_n.jpg • Autor: Respekt

Spor o budoucí orientaci prostupuje chudé Moldavsko

Moldavsko neví, kam patří, a výsledky mimořádných parlamentních voleb jeho bloudění neusnadní. Ve volbách minulý týden dokázaly čtyři opoziční strany porazit dosud vládnoucí komunistickou stranu, podle všeho však nebudou mít dost sil na to, aby v parlamentu prosadily společného prezidentského kandidáta – bez něj není ani možné sestavit novou vládu.

11_R32_2009_s.jpg
11_R32_2009_s.jpg • Autor: Respekt
Spor o to, koho parlament zvolí nástupcem dosluhujícího komunistického prezidenta Vladimira Voronina, byl přitom bezprostřední příčinou vyhlášení předčasných voleb. Ty řádné se konaly letos na jaře a následovaly po nich násilné bouře nespokojené mládeže, které vláda potlačila s nečekanou brutalitou.

Moldavsko je poslední evropskou zemí, kde byly až dosud u moci ve volbách řádně zvolení komunisté. Ti zvítězili v roce 2001 s příslibem ukončit chaos divokého kapitalismu devadesátých let, během něhož země uvyklá relativní prosperitě jednoho z nejbohatších koutů Sovětského svazu zásadně zchudla. Komunisté obnovili do jisté míry základní sociální sítě země, kde se již opět vyplácejí důchody. Moldavsko je ale nejchudší evropskou zemí, z více než třetiny závislou na penězích zasílaných domů krajany pracujícími legálně i nelegálně v zahraničí, většinou v Rusku a v zemích Evropské unie. Počet Moldavanů pobývajících kvůli obživě dlouhodobě mimo vlast se podle různých odhadů blíží až jednomu milionu, tedy téměř jedné čtvrtině všech obyvatel země. Přísun peněz se v posledních měsících navíc kvůli ekonomické recesi dramaticky snížil a schodek státního rozpočtu nyní dosahuje zhruba jedné miliardy eur (27 miliard Kč).

V průběhu roku se očekává finanční pomoc Mezinárodního měnového fondu, ten však zatím nemá kvůli trvající vládní krizi s kým jednat. Jeho místo mezitím zaplnilo Rusko, které obratem poskytlo Moldavsku půjčku půl miliardy eur splatnou do patnácti let.

Mezi proudy
Právě spor o budoucí orientaci země na hranicích mezi Ruskem a Evropskou unií je hlavním motivem, který prostupuje chudou zemi. Zhruba čtvrtina obyvatel země mluví rusky, většina naopak moldavsky, tedy dialektem rumunštiny. Moldavsko, dříve známé pod názvem Besarábie, bylo také v posledních dvou stoletích střídavě spravováno buď z Moskvy, nebo z Bukurešti. Kulturní rozpolcenost mezi Ruskem a Západem je tedy ještě komplikována vztahem k Rumunsku, které je zároveň členem EU i zemí, jež v části moldavské populace budí obavy z nároků na moldavské území. Rumunský prezident běžně hovoří o Moldavanech jako o „Rumunech za řekou Prut“ a během jarních nepokojů nabídl téměř milionu Moldavanů rumunské občanství.

Linie zlomu nevedou jednoduše mezi jednotlivými politickými stranami. Komunisté sice na jedné straně reprezentují nostalgii po ekonomicky lepších časech bývalého Sovětského svazu, i oni však zároveň proklamují touhu stát se členem Evropské unie a v jarních volbách používali poněkud bizarní plakáty se srpem a kladivem a heslem „Vybudujme společně Evropu“.

Komunisté se tedy alespoň v zahraničněpolitické orientaci oficiálně neliší od opozičních stran, které ovšem obviňují ze spolupráce s Rumunskem a ze skryté agendy usilující o spojení obou zemí. Obecně ale platí, že komunistická strana přitahuje více rusky mluvící a na Rusko kulturně orientované voliče, zatímco k opozičním stranám gravitují voliči orientovaní na Rumunsko nebo západní Evropu.

Nepřehlednou situaci, v níž je velká část populace ztracená v protichůdných pocitech nejasné identity, ještě komplikuje sociální rozvrat, který provází odchod velké části střední generace za prací do zahraničí. Starší lidé přitom prošli ruským vzdělávacím systémem a prožili nejlepší léta v Sovětském svazu, zatímco vnuci se učí v rumunštině, mají volný přístup k informacím a sní o ekonomické prosperitě EU. Rodiče často tráví dlouhé měsíce v zahraničí a nejsou v životě svých dětí přítomni.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1516
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte