Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura, Kulturní servis

Kulturní přehled

Hudba:

Sonic Youth: The Eternal
MATADOR RECORDS
Newyorské živé důkazy, že ostrý rock lze pěstovat jako umění, přestoupily po devatenácti letech k nezávislému vydavatelství. Důsledkem jejich svobodomyslného činu je, že nový titul Thurstona Moora, Kim Gordonové a spol. u nás bude hůř k sehnání.

Peaches: I Feel Cream
XL RECORDINGS
Může mít obscénnost přesah? Královna výtržnických feministek, důvtipně kontroverzní Kanaďanka Merrill Niskerová, je na čtvrtém albu zralejší, více reflektuje a (o něco) méně mává fialovými kalhotkami.
Dva: Kollektt8
LABEL HOMETABLE
Po výtečném oficiálním debutu Fonók vydávají multiinstrumentalisté Kratochvílovi promyšlenou mozaiku své scénické hudby (pro Husu na provázku, Dno, k počítačové hře i Mélièsovým němým filmům). Autoři dávají album k dispozici zdarma (na 2dva.cz), což v tomto případě věru neznamená béčkové zboží.

Benni Hemm Hemm
22. ČERVNA, KLUB 007 STRAHOV, PRAHA
Islandský indiepopový „little big band“ razí heslo, že ani ta nejroztodivnější ingredience nakonec omáčku nezkazí. Skromné velesongy a energickou radost dotvářejí i spolupracovníci Sigur Rós.

Výtvarné umění:

Diplomky VŠUP 2009
ATELIÉRY VŠUP, NÁM. J. PALACHA 80, PRAHA 1, 17. 6.–3. 7.
Výstava diplomových prací studentů VŠUP.

Started 09
GALERIE KLATOVY/KLENOVÁ – SÝPKA, 14. 6.–19. 7.
Started je rezidenční program ceny Start Point, kterou organizuje Galerie Klatovy/Klenová s podporou ministerstva kultury. Letos v Klatovech pobývalo sedm mladých umělců a umělkyň, jejichž díla je možné na výstavě spatřit: Daniel Permanetter, Rahim Blak, Michiko Isogai, Nishiko, Charlie Tweed, George Young a Adéla Svobodová.

Listování. Moderní knižní kultura
MUZEUM MODERNÍHO UMĚNÍ, OLOMOUC, 10. 6.–11. 10.
Výstava poodhaluje muzejní knižní sbírky: Knihu 20. století (spolu s Knihovnou O. F. Bablera) a Autorskou knihu (včetně sbírky Rainer Verlag). První sbírku tvoří kolekce knih, časopisů a sborníků. Těžištěm sbírky je česká knižní avantgarda v období mezi dvěma světovými válkami, kdy hlavními proudy v českém knižním umění byli funkcionalisticky orientované knižní úpravy a konstruktivistická typografie, jedinečná tvorba Josefa Čapka i umělci tvořící v duchu poetismu a surrealismu.

Knihy:

Revolver Revue 75/2009
Letní číslo přináší nové či dosud nepublikované texty básníků Ladislava Puršla, Jakuba GuziuraMiroslava Salavy a začátek poslední prózy spisovatele Ivana Matouška, kterou bude RR tisknout na pokračování. „Úkolem umělce – spisovatele – má být číst vniternou knihu těch neznámých pramenů, symbolický smysl světa – a v tom mu nic a nikdo nepomůže. A kdekdo hledá výmluvy, aby se vyhnul této práci, aby nemusel luštit tuto knihu světa: ,Chtěli zajistit vítězství práva, obnovit mravní kvalitu národa, takže neměli čas myslet na literaturu. Ale to byly jen výmluvy…‘“ napsal v roce 1980 pařížské přítelkyni Jindřich Chalupecký v jednom z dopisů, jejichž výběr uvádí Marek Vajchr a Lubomír Martínek. V RR je i rozsáhlý rozhovor s výtvarníkem Zdeňkem Sýkorou či úvahy nad expresí v mladé české malbě od Petra Vaňouse.

Host 6/2009 
Poslední číslo měsíčníku Host se zdá být zasvěceno mizející kráse. Probleskuje ze světa Bohumily Grögerové, ohlíží se za ní Milan Kundera ve své nové knize esejů Setkání, kterou Host přibližuje očima evropského tisku, i černobílé fotografie Dagmar Hochové.„Po sedmdesátce už si člověk musí uvědomovat, že stárne, i když je slavný,“ přiznává Leonard Cohen, jehož verše i esej Jakuba Guziura časopis nabízí k prázdninovému čtení, podobně jako ukázku z nového románu Daniely Hodrové Vyvolávání.

Televize:

Nenávist na život a na smrt
SOUPEŘI, ČT 2, 24. 6., 20.25
Snad každý záběr prvního celovečerního filmu Ridleyho Scotta Soupeři (1977) vypadá jako obraz starých mistrů. Jinovatkou pokrytá blátivá krajina při východu slunce. Mlhy válející se metr nad zemí v březovém háji. Krása měkkého světla v interiérech šlechtických paláců. Režisér v příběhu, oceněném na festivalu v Cannes Cenou poroty za režijní debut, využil naplno své výtvarné vzdělání.
Film podle povídky Josepha Conrada vypráví o neschopnosti překonat zničující nenávist a nalézt vnitřní klid. Ve Štrasburku v roce 1880 si francouzští vojáci dopřávají chvíle klidu před dalším tažením. Mladý důstojník napoleonské armády Gabriel Féraud (Harvey Keitel) se ve volném čase vyžívá v soubojích, a když zraní svého soupeře, má být přiveden do kasáren. Tímto úkolem je pověřen poručík Armand d’Hubert (Keith Carradine), který netuší, že Féraud je neskutečně ješitný a pomstychtivý člověk. Féraud má při jejich setkání pocit, že d’Hubert urazil jeho čest, a vyzve jej na souboj, který je jen záminkou pro ukojení chuti po násilí.
První souboj je začátkem posedlosti, která ovládne životy obou mužů na dlouhých patnáct let. Jejich nenávist se postupně mění v podivný, téměř symbiotický vztah. Na historické drama, které vyniká fascinujícími hereckými výkony protagonistů, se dá v obecné rovině dívat také jako na meditaci o kořenech mužské ješitnosti.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 26/2009 pod titulkem Kulturní přehled