0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Kultura13. 12. 20084 minuty

Hledání ztraceného milence

Polovina angloamerické literatury je vlastně židovská, kdo by neznal jména jako Joseph Heller, Saul Bellow nebo Philip Roth. Naproti tomu pouze dvěma spisovatelům přímo z Izraele se daří pronikat na mezinárodní scénu. Jsou jimi Amos Oz a Avraham B. Jehošua.

Astronaut
 
Autor: Respekt
Autor: Respekt
Fotografie: Obálka knihy - Autor: Archiv
Autor: Respekt
Fotografie: Obálka knihy - Autor: Archiv
Fotografie: Obálka knihy - Autor: Archiv Autor: Respekt
↓ INZERCE

Polovina angloamerické literatury je vlastně židovská, kdo by neznal jména jako Joseph Heller, Saul Bellow nebo Philip Roth. Naproti tomu pouze dvěma spisovatelům přímo z Izraele se daří pronikat na mezinárodní scénu. Jsou jimi Amos OzAvraham B. Jehošua. Oz i Jehošua patří ke druhé generaci izraelských prozaiků, kteří opouštějí budovatelská témata spjatá se založením Státu Izrael v roce 1948 a posouvají se směrem k subjektivnější próze. Napjatá situace v oblasti tvoří spíše jen neobyčejné pozadí obyčejných příběhů. Zatímco Ozovi už vyšlo v Čechách několik knih, Jehošua debutuje až nyní svým zřejmě vůbec nejslavnějším románem Milenec z roku 1977.

Vícehlas noci

„Kafka je pro mě bohem,“ prohlásil loni Jehošua v Praze, kam přijel jako host Festivalu spisovatelů. A hned se nabízí jedna paralela. Jako je zámek ve stejnojmenném Kafkově románu místem, kolem kterého se všechno točí, a zároveň prázdným, neskutečným územím, podobně se to u Jehošuy má s titulní postavou milence. Také ten je jakýmsi vyrvaným středem: mihne se v úvodu a závěru, všechno se vlastně děje kvůli němu, a přitom bez něj.

Milenec se totiž ztratil v jomkipurské válce kdesi na sinajské frontě. Asja dál učí na střední škole. Adam, její manžel a majitel autoservisu, se rozhodne milence své ženy hledat. Jejich dospívající dcera Dafi všechno sleduje. Mladý arabský dělník Naím pracuje u Adama v autoservisu a zamiluje se do Dafi. A milencova babička Veduča se pomalu probouzí z kómatu… Šestice postav se střídá v roli vypravěče a každý z pestré směsice vypráví po svém: Veduča odkudsi z hranice bytí a nebytí, Asja skrze své sny, Naím pyšně a zároveň nejistě z pohledu Araba mezi Židy, Dafi jako puberťačka a Adam jako podivný patriarcha: automechanik s dlouhým vousem, který se mu plete do motoru.

Jehošua tento narativní vícehlas diriguje jistě a přesně. V bezprostředně navazujících kapitolách nechá dva hlasy notovat stejné motivy, aby se ukázalo, jak odlišně lze situace interpretovat. Jindy naopak předvede, že ačkoli lidé obvykle touží po tom stejném, často se o tom ani nedozvědí. Jako by říkal: až příliš se ostýcháme jednat upřímně, a pak se vzájemně dotkneme leda v náhodných přehmatech.

Nezvyklý způsob vyprávění se vyhne experimentální manýře díky promyšlené kompozici a zejména pečlivé psychologii postav. Ústřední trojice Adam, Dafi a Naím, tedy otec, jeho dcera a jeho arabský dělník, to jsou tři stejně svébytné a rovnocenně propracované světy. Ti tři se společně každý večer vydávají odtahovat havarovaná vozidla na izraelské dálnice, ale kdyby neseděli v jedné kabině, mohlo by jít o postavy nikoli románu, ale tří různých novel. Řítí se však tou stejnou nocí, na jejímž konci je pokaždé zprohýbaný plech, a Naím se do Dafi „po špičkách“ zamiluje. Právě tento nesmělý milostný příběh Židovky a Araba tvoří kontrapunkt k základní dějové linii hledání ztraceného milence. A i tady Jehošua průběžně koriguje mediální obraz, který si o Izraeli Evropan utvořil na základě zpráv z „oblasti“.

Milenec je svým způsobem noční román a Jehošua má cit pro různé barvy tmy: pro osamělou nespavost patnáctileté dívky, brzké vstávání arabských dělníků ještě před východem slunce nebo pro půlnoční datlování spisovatele v protějším okně. A co je ještě lepší: i čtenáře dokáže Jehošua udržet bdělého dlouho, dlouho do noci.

Autor je redaktorem časopisu Host.

AVRAHAM B. JEHOŠUA: MILENEC

Přeložila Magdalena Křížová, Pistorius & Olšanská, 352 stran


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].