Tajemství našeho fotbalu

Fotbalový olymp na strahovském kopci v Praze působí současně monumentálním i zchátralým dojmem. Za velikými tribunami ze zašlého rozpraskaného betonu je zastrčené nenápadné sídlo „vlády“ zdejší kopané, Českomoravského fotbalového svazu. Hranatý muž s knírkem přátelsky drtí ruku. Jsme v pracovně nejvyššího fotbalového bosse, předsedy svazu Pavla Mokrého.„Pěkný záběr, že?“ pokyne směrem k zasklené fotografii reprezentačního brankáře Petra Čecha vleže hypnotizujícího letící míč. Pan Mokrý má důvod k dobré náladě: reprezentace už zase postoupila na evropský šampionát, Češi září ve špičkových evropských ligách. „Úspěch má přitom pevné základy, protože loni vybojovali stříbro na mistrovství světa hráči do dvaceti let,“ bilancuje Pavel Mokrý. Tyhle výsledky řadí Česko mezi evropskou špičku daleko před průměr, v němž se potácí jiné malé středoevropské státy jako Rakousko, Slovensko nebo Maďarsko. Kde hledat tajemství tohoto úspěchu?

Tohle v Maďarsku chybí

Experti nejčastěji zmiňují evropský šampionát v Anglii před jedenácti lety, kde Češi obsadili třetí místo. „To byl asi hlavní zlom, hráči se prosadili v zahraničních ligách a tuhle kvalitu vraceli i do reprezentace,“ soudí bývalý druhý trenér národního mužstva Miroslav Beránek. Fotbal díky tomu přitáhl mladé hráče a drží si…