Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura

Chladná americká krása

Jedna věc se Samu Mendesovi upřít nedá. Formálně umí natočit film takovým způsobem, že filmoví fanoušci slintají blahem.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Autor fotografie: Česká televize • Autor: Respekt
Autor fotografie: Česká televize • Autor: Respekt

Jedna věc se Samu Mendesovi upřít nedá. Formálně umí natočit film takovým způsobem, že filmoví fanoušci slintají blahem. Potvrdil to ve svém druhém celovečerním snímku Cesta do zatracení (2002). Vizuální stránka hyperstylizované gangsterky bere dech. Režisér říká, že ho k ní inspirovala tvorba amerického malíře Edwarda Hoppera, který zobrazoval prázdná zákoutí amerických velkoměst a jejich obyvatel a halil je do melancholického světla. Mendesovi se ve spolupráci s kameramanským veteránem Conradem L. Hallem ve věrných kulisách podařilo evokovat éru třicátých let. Doba hospodářské krize vyvstává divákovi před očima jako unikavá připomínka dávno minulých časů. Jako vyprávění pamětníků filtrované útěšnou nostalgií vzpomínek.

Interiéry středostavovských domů, kanceláří a hotelů noří Hall s Mendesem do odstínů hnědé a černé. Zšeřelým ulicím, v nichž si uhlazení gangsteři v padnoucích oblecích vyřizují účty, dominuje zase tmavě modrá barva. Chladný dojem ze snímku posiluje i emočně distancované chování hlavních postav, které místo uvěřitelných charakterů z masa a kostí připomínají figury z komiksu, kterými také původně jsou. Cesta do zatracení je totiž přepisem grafického románu Maxe Alana Collinse a Richarda Pierse Raynera. Příběh rozměrů antické tragédie, prošpikovaný křesťanskou symbolikou, nabídl rodákovi z britského Readingu možnost popasovat se s tradičními americkými tématy a nápad na jeho adaptaci se prý Samu Mendesovi zalíbil hned. Viděl v něm šanci trochu změnit kurz, který jeho kariéra nabrala po neuvěřitelně úspěšné Americké kráse (1999). Tato satira na prázdný život středních vrstev na amerických předměstích s Kevinem Spaceym v hlavní roli katapultovala debutujícího divadelního a televizního režiséra přes noc do první hollywoodské ligy.

Píše se rok 1931. Michael Sullivan (Tom Hanks) je úspěšný gangster, který řadu let pracuje v Illinois pro místního mafiánského bosse Johna Rooneyho (Paul Newman). Jednoho dne jeho dvanáctiletý syn Mike (Tyler Hoechlin) náhodou zahlédne u svého otce pistoli. Do té doby on ani jeho mladší bratr netuší, čím si vlastně jejich obdivovaný táta vydělává peníze. Pokusí se to vypátrat, jeho příliš veliká zvědavost však má pro všechny příliš tragické následky. Malý Mike se svým otcem se ocitají na útěku. Do městečka Perdition, na něž odkazuje originální název filmu, jim však není souzeno dorazit.

Motiv ambivalentního vztahu otce a syna řeší snímek hned ve třech liniích. Mafiánský patriarcha Rooney si nechá líbit, že ho jeho labilní, násilnický potomek Connor (Daniel Craig) okrádá o peníze. Hlavní hrdina Sullivan má k charismatické postavě šéfa gangu synovsky loajální vztah. Mezi otcem a synem Sullivanovými probíhá sblížení a  ústí v pointu, která by mohla být katarzí celého filmu a vykoupením: díky tátově oběti se nakonec malému Mikeovi podaří vystoupit z rodového koloběhu násilí. Jenomže celý film svou stylizací a odstupem od látky připomíná ledově krásnou, netečnou sfingu. Je málo života v tomhle elegantním příběhu o umírání.

Cesta do zatracení

3. 3., ČT 1, 22.25 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 10/2008 pod titulkem Chladná americká krása