Pes, který rozdělil Londýn

Že pomník v ulicích města může vyvolávat vášně i násilí, je každému jasné. Kontroverzních vůdců znají dějiny dost. Poprask, jaký po čtyři roky působila počátkem 20. století jedna nevelká socha v Londýně, však přesahuje naši fantazii. Na stránkách novin probíhala vášnivá polemika a odpůrci pomníku na něj pořádali pravidelné vandalské nájezdy, takže u sochy nakonec musela dnem i nocí držet stráž policie. Po šest týdnů se demonstrovalo v ulicích Londýna, policejní cely plnili zadržení výtržníci a situace vyvrcholila přesně před sto lety, 10. prosince 1907, střetem tisícovky demonstrantů se strážníky. Pokud už v duchu tipujete, který z britských velikánů mohl vyvolat takové vášně, zadržte: na piedestalu stál bronzový pes.

Skalpel, prosím

Posluchárnu katedry fyziologie londýnské univerzity zaplnili studenti a dvojice vědců si připravovala chirurgické nástroje. Na operačním stole ležel přivázaný pes s ucpanou tlamou a jeho tělo se občas vzepjalo k neúspěšnému pokusu o osvobození. Bezejmenný hnědý teriér toho měl dost. Před necelými dvěma měsíci si na něm jeden z přítomných vědců vyzkoušel operaci slinivky břišní, pak žil zavřený v malé kleci a svým nepřetržitým bolestivým vytím přiváděl zaměstnance univerzity k šílenství. A teď ho čekala hned dvojí muka: nejprve mu profesor Starling rozřízne břicho a ověří si, jak vypadá operovaná slinivka, pak si vezme slovo kolega Bayliss, otevře…