Po osmnácti letech
Nad cestou, kterou jsme za těch osmnáct let urazili, a nad výsledkem, jehož jsme se dobrali, má podle našich výzkumů polovina lidí smíšené pocity, čtvrtina vyslovuje uspokojení, čtvrtina je naopak nespokojena.
Jan Hartl
(1951) vystudoval sociologii, politologii a filmovou vědu na UK. V letech 1975–1989 působil v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV. Na jaře 1990 spoluzaložil Středisko empirických výzkumů (STEM), první soukromou sociologickou firmu, kde je dodnes ředitelem.
Těžko říci. Nad cestou, kterou jsme za těch osmnáct let urazili, a nad výsledkem, jehož jsme se dobrali, má podle našich výzkumů polovina lidí smíšené pocity, čtvrtina vyslovuje uspokojení, čtvrtina je naopak nespokojena. Je to velmi podobné rozložení nálad na počátku devadesátých let, kdy síly komunistů a jejich odpůrců také tvořily po čtvrtině obyvatelstva, část se o nic nezajímala a zbývající téměř polovina se vlažně podle okolností stavěla tu na jednu, tu na druhou stranu.
Proč jsme se důsledněji nezbavili komunistického dědictví, proč se nám nedaří zavést řád a pořádek ve věcech veřejných, proč si čtyři pětiny lidí stěžují na úpadek morálky a ztrátu slušnosti mezi lidmi? Odpovědí by asi bylo více, ale jedna je důležitá a dosti přehlížená. V zemi, kde každý čtvrtý či třetí dospělý člověk byl alespoň na čas členem KSČ a mezi řídícími pracovníky a lidmi ve státní správě to byl téměř každý druhý, bylo přece vypořádání se s komunismem krajně nepraktické. Stejně tak nepraktické bylo nastolit důsledná a poctivá pravidla hry, když se přesunovalo tak obrovské množství majetku.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
