Civilizace•16. 11. 2007•8 minut
Genetické jablko poznání
Pokrok vědy, jehož jsme v posledních letech svědky, umožňuje přečíst genetickou informaci konkrétních lidí. Získáme tak údaje nejen o dědičných dispozicích člověka, z jehož organismu vzorek DNA pochází, ale nepřímo i jeho pokrevních příbuzných.
Pacienti někdy odmítají informovat o svých rizikových genech příbuzné, a tím je ohrožují.Pokrok vědy, jehož jsme v posledních letech svědky, umožňuje přečíst genetickou informaci konkrétních lidí. Získáme tak údaje nejen o dědičných dispozicích člověka, z jehož organismu vzorek DNA pochází, ale nepřímo i jeho pokrevních příbuzných. S určitou pravděpodobností můžeme usuzovat i na dispozice ještě nepočatých dětí. Právě proto je na místě maximální opatrnost a citlivost.
Bouřlivá diskuse na tato témata propukla už v roce 1999. Vyvolal ji případ americké rodiny Nashových. Jejich dcera, šestiletá Molly, trpěla Fanconiho anémií – závažnou poruchou krvetvorby. Pomoci jí mohla jen transplantace kostní dřeně, ale vhodného dárce se nepodařilo nalézt. Bez ní však nemoc neodvratně končí smrtí už v dětském věku.
Nashovi se rozhodli pro radikální řešení. Podstoupili oplození in vitro, tedy ve zkumavce. Z embryí, která tím vznikla, vybrali lékaři jedno, jež slibovalo, že se z něj stane vhodný dárce pro Molly. Tak se v srpnu 1999 narodil Adam Nash. V září byla jeho sestře provedena úspěšná transplantace krvetvorných kmenových buněk odebraných z chlapcovy pupečníkové krve.
Početí dítěte pouze proto, aby se stalo zdrojem buněk pro transplantaci, snad můžeme označit za cynické. Nashovi však kvůli tomu sotva budou mít Adama raději méně či více. Nejspíš mu dají…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
