Ivan Gabal: Josip Plečnik versus dnešní Pražané

Leckdo z nás asi zaznamenal, jak museli hasiči osvěžovat čerstvě zrekonstruované náměstí Jiřího z Poděbrad na pomezí Vinohrad a Žižkova v době červnových extrémních veder. Jde o tradiční rezidenční oblast s vysokou urbánní zátěží prakticky po celý den, od městské dopravy přes základní školu po hustou síť obchodů, kaváren, restaurací, s církevní službou kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, celodenním místem setkávání i parkového posezení všech kategorií obyvatel, pravidelnými farmářskými trhy a různými slavnostmi. Náměstím jsem také v minulém století každodenně probíhal coby gymnaziální student gymnázia Sladkovského.

Hlavní bod diskuse nikoli o smyslu, ale o zdařilosti rozsáhlé rekonstrukce spočívá v tom, zda bylo rozumné dominantně sledovat originální Plečnikův návrh a tím i vznik velké dlážděné plochy s extrémním tepelným režimem, jakkoli opatřené po stranách větším počtem stromů a novým systémem závlahy a shromažďování dešťové vody. Nebo zda náměstí nebylo možné více přizpůsobit postupující klimatické změně teplot a jejím zátěžovým nárokům na kvalitu života Pražanů.

Pro lepší představu si řekněme, že v roce 1927, kdy Slovinec Plečnik náměstí navrhl, byla podle měření v pražském Karolinu průměrná teplota v Praze 9,4 °C. V minulém roce to bylo 11,8 °C, v roce 2023 dokonce 13,3 °C. „Rozdíl oproti Plečnikově éře je tedy zhruba +2,4 °C v celoročním průměru, což v praxi znamená mnohem delší, sušší a intenzivnější vlny letních veder v pražských ulicích.“ Cituji AI model Google Gemini, která mi data vyhledala a během vteřiny je interpretovala. Předpokládám, že tvůrci návrhu rekonstrukce udělali totéž a informace měli, a to včetně výhledu několika let, kdy budou zasazené okrajové stromy postupně dorůstat.

Oproti období vzniku Plečnikova návrhu a dnešní realitou civilizačního a klimatického tlaku na Pražany je rozdílů daleko více. Horší proudění vzduchu v centru včetně Žižkova a Vinohrad důsledkem výstavby sídlišť na severním okraji Prahy v 70. a 80. letech minulého století. A samozřejmě emisně a tepelně extrémní nárůst automobilové dopravy a celé podzemní infrastruktury tunelů metra, garáží a automobilových tunelů, který teplotní režim výrazně zvyšuje a zatěžuje. A nemluvím o rozdílech ve složení obyvatel Žižkova a Vinohrad přinejmenším v demografickém a sociálním smyslu, protože jim má náměstí sloužit především.