Naši centrální bankéři mají rádi mince. Jsou levnější a vydrží víc než papírové bankovky. Takže to tady začíná zvonit – v peněženkách i v hlavách těch, kteří tvoří pilíř zdejší ekonomiky.

Blížící se příchod eura nutí centrální banku k hospodárnému kroku: místo drahého tisku dalších papírových korun dává raději razit trvanlivější mince, se kterými by to zdejší měna mohla levně doklepat až do zdárného konce. Po dvacetikoruně tak těžké kovové kolečko nahradilo i papírovou „padesátku“. A tuzemským drobným podnikatelům nepozorovaně naskočila další vráska. Zdejší banky si totiž za vklad mincí účtují poplatky, zatímco za vklad papírových peněz nikoli. Drobné podnikání, jež nedávný evropský průzkum označil za páteř české ekonomiky, tak dostalo do výbavy další závaží a začíná se prodražovat.

Dej prachy a plať

Živnostníci se cítí poškozeni, protože rozhodnutí České národní banky (ČNB) zavádět na trh více mincí nemohou ovlivnit. A jednání bank, kam ukládají své peníze a které o zrušení poplatků nechtějí slyšet, považují za nezákonné. Když se stížnostmi neuspěli u „svých“ finančních domů, vyzvali centrální banku, aby vybírání poplatků přezkoumala. Ani tady nepochodili. ČNB dospěla k závěru, že banky by sice poplatky účtovat neměly, ale dělají-li to, žádný předpis tím neporušují. Živnostníci se ale bouří dál. Není-li chování bank nezákonné, je přinejmenším nemorální, říkají. „Mám účet u Komerční banky, která si účtuje dvě procenta z částky, minimálně však stovku. To znamená, že přijdu-li s dvoustovkou, polovinu spolkne právě poplatek bance,“ říká Otakar Svoboda, předseda Společenstva pekařů a mlynářů. Právě tento spolek dal podnět celostátnímu Sdružení podnikatelů a živnostníků, aby se bankovními poplatky začalo zabývat. „Vydělávají na těch nejmenších – velkých společností se tenhle problém netýká, ty s mincemi nepracují,“ říká Otakar Svoboda.

Sdružení podnikatelů spočítalo, že zaplatí-li každý ze 700 tisíc živnostníků týdně jen minimální poplatek sto korun (v reálu je to samozřejmě o hodně víc), vydělají banky jen na poplatcích úhrnem čtvrt miliardy za měsíc. „V Německu nebo ve Velké Británii si banky za příjem mincí neúčtují nic, a tak se nám téměř třísetmilionový měsíční zisk českých bank na náš úkor zdá nehorázný,“ říká předseda sdružení Bedřich Danda. „Proč si v Evropě banky vystačí s tím, že jim klienti důvěřují a svěří jim své peníze? Proč to u nás nejde?“

Nejčastější odpověď, jíž banky obhajují poplatky, je pracnost při počítání mincí. A časově náročná operace pak může zdržovat ostatní klienty. Jenže tohle živnostníci neberou. „Mají na to počítací stroje, stejně jako na bankovky,“ říká Bedřich Danda. „Nasypete do stroje mince a on vám přesně řekne, kolik jich je, copak tohle je nějaká pracnost?“ Návštěva bank ale ukazuje, že zdaleka ne na každé pobočce „mašinku“ na mince mají. Živnobanka, ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, Reiffeisenbank, GE Money Bank – všechny tyto bankovní domy při žádosti o přepočítání mincí odkazují na centrální pobočku. Proč nemají počítačku všude? „Není to nutné,“ říká Kateřina Bednářová, mluvčí ČSOB, jedné z nejkritizovanějších bank právě kvůli vysokým poplatkům. „Pokud vím, naše klientela většinou mince nevkládá, ale naopak si je chodí vybírat. My jim pracně a nákladně připravujeme hotovost – i počítačka zabere našim pracovníkům dost času – a tyhle náklady musíme nějak kompenzovat.“ ČSOB si stejně jako Komerční banka účtuje 2 % z vkládané částky. Poplatky dalších bank se liší jen málo. Přinese-li klient například do GE Money Bank více než pět set mincí, zaplatí 200 korun za každých deset minut zpracování. Reiffeisenbank si účtuje deset korun za každých započatých sto mincí.

Představitelé bank při hovoru o mincích nad problémem mávají rukou, prý je stížností drobných podnikatelů velmi málo. Jen Česká spořitelna podle své mluvčí Simony Můčkové připouští, že jich je nepočítaně. Ani množství stížností ale banku nevede ke změně politiky.

Soutěž jako řemen

Dvě banky v České republice si poplatky za mince neúčtují – Poštovní spořitelna a HVB Bank. A vše se tedy zdá v pořádku: drobní podnikatelé zkrátka mohou změnit bankovní ústav. „Jenže tohle nefunguje,“ říká pekař Otakar Svoboda. „Tedy alespoň ne v menších městech. Třeba u nás v Jirkově žije 22 tisíc obyvatel a nejbližší HVB Bank je v Chomutově. Já ale nemohu a nechci jezdit s většími obnosy nikam daleko. Není to bezpečné, zvyšuje se riziko, že mě cestou okradou, a zabírá to mnohem víc času. Ve velkých městech jsou banky na každém rohu, tam bych asi váhal méně.“ Živnostník dále zmiňuje opomíjený, ale důležitý fakt – totiž že měnit bankovní ústav není jednoduché. Banky své dlouholeté klienty znají, nemusí si je prověřovat a snáz jim například poskytnou úvěr.

Zákonodárci nad chováním českých bank krčí rameny. Bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se loni s bankami přel o výši poplatků za vedení a likvidaci účtu, ale říká, že s regulací poplatku za vklad mincí jeho legislativní návrh vůbec nepočítá. „Vždyť klientela složená z drobných podnikatelů a živnostníků je velmi zajímavá, nechápu, že jim banky nevycházejí vstříc,“ říká Bohuslav Sobotka, „navíc bych možná vyzval k zamyšlení ČNB, která stále operuje s rokem 2010, kdy by se u nás mělo zavést euro. Tento termín už je skoro nereálný, a padesátikorunové bankovky by se proto ještě tisknout mohly.“ Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) označuje politiku bank za hamižnou. „Státní zásah má ale vždycky dvojí ostří a já bych se do něj nepouštěl,“ říká Kalousek. Řešení nevidí ani poslední ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS). „Geniální nápad nemám,“ říká. „Banky by si měly konkurovat, a fakt, že si moc nekonkurují, a to nejen v poplatcích za mince, vidím jako úkol Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte