Když nadání nestačí
Americký novinář Daniel Golden zjistil, že na prestižních vysokých školách v USA zůstává až 60 % míst vyhrazeno pro studenty s nějakou další „výhodou“. Máme se toho obávat i u nás?
Břečťanem porostlé cihlové budovy jsou symbolem tradičních univerzit na východním pobřeží Spojených států. Osm elitních soukromých vysokých škol, mezi něž patří například Harvard, Princeton a Yale, se proto nazývá „Břečťanová liga“, anglicky Ivy League. Zároveň ale na mnoha místech USA bují rostlina s podobným názvem, takzvaný jedovatý břečťan (poison ivy), způsobující při dotyku velmi nepříjemnou vyrážku. V týdeníku Economist použili nedávno jméno této rostliny jako ironický titulek úvodníku, který popisuje praktiky používané v Břečťanové lize při přijímání nových studentů. Economist shrnuje závěry, ke kterým došel novinář z Wall Street Journal Daniel Golden, jenž za sérii investigativních článků o poměrech na prestižních amerických univerzitách dostal v roce 2004 Pulitzerovu cenu. Na základě těchto článků Golden také letos vydal knihu s názvem The price of admission (Cena za přijetí).
Přes vysoké školné, které se pohybuje mezi 20 a 30 tisíci dolarů ročně, je na univerzity Břečťanové ligy velký nával (Yale například přijímá jen 9 % přihlášených studentů). A není divu – diplom z Harvardu či podobné školy otevírá dveře k nabídkám na skvěle placená místa. Jak si univerzity vybírají z tak velkého množství přihlášených?
V Americe vysoké školy neorganizují přijímací zkoušky. Řídí se výsledky uchazečů ve standardizovaném testu studijních předpokladů SAT. Toto kritérium, samo o…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
