Španělská láska k jednotě

Ve Španělsku se ozvaly staré běsy. Dnes již bývalý generál José Mena Aguado vystoupil krátce po Novém roce veřejně s prohlášením, že se armáda obává o zachování celistvosti země. Výrok zaduněl jako temná pohrůžka, které ve Španělsku každý rozumí. Poslední pokus o vojenský převrat země zažila teprve v roce 1981.

Generálovi, který obratem nafasoval od ministra obrany domácí vězení a krátce nato byl poslán do předčasného důchodu, vadí příliš vstřícný postoj socialistické Zapaterovy vlády při vyjednávání o statusu Katalánska. V Barceloně, hlavním městě tradičního a prosperujícího regionu na severovýchodě Španělského království, si autonomní parlament odhlasoval mimo jiné definici Katalánska jako národa v rámci Španělska, vlastní daně a Nejvyšší soud. To se v Madridu nelíbí nikomu, ale hlavní politické strany se vyjadřují s různým důrazem. Zatímco opoziční lidovci katalánské požadavky odmítají šmahem, Zapatero, jehož vláda závisí na hlasech katalánských poslanců, připouští, že jsou za hranicí ústavnosti, ale slibuje dohodu.

Odklizení starého generála zatím armádu neumlčelo. O několik dní později publikoval kapitán Roberto González Calderón, příslušník španělské legie v Maroku, v tisku otevřený dopis, v němž obviňuje politiky z „obětování myšlenek národa a vlasti touze po moci“. Stejná legie stála na počátku vojenského povstání vedeného generálem Frankem.