Staronový spojenec z Bukurešti
Ta země vyvolává dojem nejbizarnějšího nováčka EU. Vždy šla svou vlastní, trochu podivnou cestou a i teď se nabízí postkomunistické Evropě coby jakési vypouklé zrcadlo.
Ta země vyvolává dojem nejbizarnějšího nováčka EU. Vždy šla svou vlastní, trochu podivnou cestou a i teď se nabízí postkomunistické Evropě coby jakési vypouklé zrcadlo. Skuhráte na přežitky komunismu? Navštivte Rumunsko a skuhrat přestanete. Vzpomínáte se strachem na československou StB? Představte si Ceauseskovu Securitate a potýkání se zdejší tajnou policií najednou vypadá jako hra na indiány. Rumunská mince má ale i druhou stranu. Spojenectví s Rumunskem (v rámci protimaďarsky orientované Malé dohody) patřilo k masarykovskému a benešovskému étosu první republiky. V srpnu 1968, těsně před sovětskou invazí, se ve zdejším tisku objevovaly fotografie Nicolae Ceauseska a Josipa Broze Tita s titulem „naši přátelé“, a potom se Rumunsko jako jediný člen Varšavské smlouvy na útoku nepodílelo. Rumunsko jako jediný člen východního bloku nepřerušilo po šestidenní válce diplomatické styky s Izraelem, a protože je pěstovalo i s Palestinci, často právě v Bukurešti se odehrávala zajímavá diplomatická setkání a dojednávaly se budoucí dohody. V roce 1984 Rumunsko jako jediný člen východního bloku nebojkotovalo olympijské hry v Los Angeles a jeho sportovci, vydrilovaní režimem, sklízeli upřímný aplaus nic netušících Američanů.
To vše běželo podle hesla „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“. Účelové spojence dnes už Rumunsko nemá. Do NATO vstoupilo před dvěma lety jako rovný mezi rovné. Zda stejně tak vstoupí do EU již 1. ledna 2007, nebo až o rok později,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
