0:00
0:00
Zahraničí6. 2. 20056 minut

Osm milionů statečných

Měl to být den plný krveprolití. Místo toho proběhly irácké parlamentní a regionální volby v relativním klidu. Necelých čtyřicet obětí, které si vyžádaly pumové útoky a přestřelky v den voleb, není nic, co by v dnešním Iráku někoho vyvedlo z míry. Ačkoli výsledky ještě nejsou známy, podle většiny odhadů dorazilo k volbám zhruba 8 milionů Iráčanů, tedy 60 procent obyvatel.

Astronaut
Fotografie: Teroristé jim hrozili pomstou i smrtí, nakonec většina Iráčanů překonala strach a vydala se k volebním urnám. (Irácké město Amara, 30. leden 2005.) Foto Profimedia.cz / AFP Autor: Respekt

Měl to být den plný krveprolití. Místo toho proběhly irácké parlamentní a regionální volby v relativním klidu. Necelých čtyřicet obětí, které si vyžádaly pumové útoky a přestřelky v den voleb, není nic, co by v dnešním Iráku někoho vyvedlo z míry. Ačkoli výsledky ještě nejsou známy, podle většiny odhadů dorazilo k volbám zhruba 8 milionů Iráčanů, tedy 60 procent obyvatel.

Mělo být hůř

↓ INZERCE

Ještě před dvěma týdny to přitom vypadalo na debakl. Především v sunnitských oblastech postříleli povstalci a teroristé desítky členů volebních komisí a tisíce dalších zastrašili natolik, že se vzdaly funkcí. Drtivá většina stran a koalic nezveřejnila ze strachu o životy kandidátů ani jejich jména. Agentura IWPR zaznamenala názor muže v Tikrítu, rodném městě Saddáma Husajna: „Všechno, co víme, je, že v Tikrítu je kandidátka s 27 jmény. Ale nevíme, kdo jsou, jak se jmenují, ani jaká je jejich orientace.“ Kampaň teroru se na řadě míst neminula účinkem – lidé zůstali doma.

Ani sunnité, kteří tvoří zhruba pětinu obyvatel Iráku, ale nejsou jednotným blokem. Hlavní sunnitská politická síla, Irácká islámská strana (IIP), sice volby bojkotovala, její vůdci však prohlásili, že příznivci a členové IIP hlasovat mohou – pro kterou kandidátku chtějí. Vlivná Asociace muslimských duchovních zase vyzvala k naprostému bojkotu voleb. Některé sunnitské (nebo převážně sunnitské) strany a…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026