Poslechněme doktory

Stávka praktických lékařů byla ve čtvrtek nečekaně úspěšná. Nejméně čtyři pětiny zavřených ordinací a čtvrtina všech praktiků na Palackého náměstí před ministerstvem zdravotnictví jsou protestem tak jednotným a účinným, že nemají v krátké polistopadové historii obdoby. Pohříchu však může být až příliš pravdivé heslo demonstrujících „Pět minut po dvanácté“. Na snadnou cestu z krize je pro zdravotnictví příliš pozdě. Náprava bude bolet.

Viníkem je stát

Šest a půl tisíce praktiků protestuje, protože se jich nepořádek ve zdravotnických financích dotýká nejvíc. Během pěti let průběžně klesá jejich podíl na balíku peněz od pojišťoven. Úhrady dostávají od Všeobecné zdravotní pojišťovny o šedesát dnů později než ostatní, na rozdíl od silných nemocnic ale nemohou faktury za elektřinu a topení odkládat. Nemohou spoléhat ani na to, že jim stát či kraj v nejhorších chvílích pomůže.

Proto stávkovali právě oni, ukázali ovšem na problém, který se dotýká každého. Za pět let se výdaje pojišťoven zvýšily o polovinu. Přesto nestačí a do dluhů se dostávají nemocnice, ordinace i lékárny. Jejich vlastníci a dodavatelé se tak stávají nedobrovolnými rukojmími těch, kdo systém řídí. Ať chtějí nebo ne, vlastními penězi úvěrují dluh, který dnes činí deset miliard. Praktikům pochopitelně vadí, že si musí půjčovat od příbuzných a brát překlenovací úvěr s nejméně dvanáctiprocentním úrokem.

Při takové nespokojenosti není divu, že se k řízení…