Už jen čtyři autobusy

Ještě před pár lety se sem sjížděli v desítkách autobusů, letos se vešli do čtyř. V poledním slunci pomalu kráčejí k památníku na hřbitově v Horním Slavkově. Dav starých mužů a žen. Všichni strávili část svého života v některém z koncentračních táborů vybudovaných komunisty v 50. letech na Jáchymovsku. Jejich pravidelná schůzka nazvaná Jáchymovské peklo se poslední květnový víkend konala pošestnácté.

Hudba hraje, prapory vlají

Kostel sv. Jáchyma je plný. Mši za „bratry mukly a sestry vězeňkyně popravené, zastřelené, umučené a ubité v táborech a věznicích“ slouží arcibiskup Karel Otčenášek z Hradce Králové, který byl sám odsouzen na jedenáct let. Vyzývá k modlitbě a vzpomene i stovek uvězněných duchovních, z nichž mnozí zahynuli na následky ozáření ve Věži smrti, drtírně rudy ve vůbec prvním koncentračním táboře jáchymovského komplexu, Vykmanově.

Před kostelem na vězně čeká kutálka. Vojáci kladou věnce k masivním kvádrům s vyrytými jmény táborů. Skauti stojí v pozoru pod třepotajícími se vlajkami. Jsou tu zástupci vlády, církve, armády, města i kraje. Předseda senátu Přemysl Sobotka hřímá do mikrofonu o křídlech, která narůstají českým komunistům. Úctu k shromážděným vězňům vyjadřuje ministr vnitra. Českou veřejnost zastupuje pár romských rodin z okolních baráků a skupinka, která si v ruině Hornického domu dopřává z ranních lahváčů.

Jednotliví řečníci si…