Vláda už ví, co dál s EU

Po francouzském a nizozemském ne evropské ústavě stojí Evropa před rozhodnutím, co dál. Směr kroků vpřed ovlivní i Česko. Evropa bzučí návrhy, co s ústavou a vůbec co s celým projektem. Tady je zpráva, jaký hlas představuje česká diplomacie a jak si čeští politici představují budoucnost EU.

Kdo chce druhou šanci

Paroubkova vláda si dala přijetí euroústavy do programového prohlášení (dokonce jako svou „superprioritu“), proto není divu, že chce za dokument bojovat do posledního dechu. Jak premiér, tak ministr zahraničí odmítají interpretaci opoziční – a proti ústavě vždy ostře vystupující – ODS, že konstituce je mrtvá.

Na unijní summit svolaný v polovině června do Bruselu, který se z původně plánovaného jednání o rozpočtu EU zřejmě promění v zásadní debatu o další směřování Evropy, jede proto Jiří Paroubek s návrhem pokračovat ve schvalování ústavy a ještě prodloužit lhůtu pro její ratifikaci. To by dalo „Ne-státům“ ještě „jednu šanci“. „Očekávalo se, že nějaké komplikace nastanou,“ říká Paroubek. „V prohlášení, které je součástí smlouvy o ústavě, tak jak byla podepsána předsedy vlád a ministry zahraničních věcí, je proto bod, který předpokládá, že když jedna či dvě země během ratifikačního procesu dokument odmítnou, bude se dál jednat.“

Na tom, že k ústavě by se měli vyslovit i lidé ve zbývajících zemích, se shodují všichni významní evropští politici – od…