Maschadov byl osobnost
Velmi si vážím osobních kvalit Jaromíra Štětiny a jeho odvážné novinářské práce v devadesátých letech v Čečensku. To, co on a Petra Procházková v druhé polovině devadesátých let dokázali – s minimem prostředků odvést prvotřídní reportérskou práci v terénu –, zůstává myslím v českém prostředí stále nedoceněno. O to víc mne ale mrzí, že s odstupem let a díky tomu, že je Jaromír Štětina dění na severním Kavkaze vzdálený, kvalita jeho článků o Čečensku klesá. Důkazem je i portrét Aslana Maschadova uveřejněný v předposledním čísle Respektu. Článek je zajímavý, protože odráží spoustu osobních vzpomínek na bývalého čečenského prezidenta. Vyzdvihuje také spoustu nesporných Maschadovových kladů. Jako vyvážené zhodnocení kariéry bývalého čečenského prezidenta ale selhává – chybí v něm několik důležitých skutečností, které by tragičnost této postavy vykreslily v plné síle.
Černobílé vidění
Spíše jako zajímavý detail mi přijde konstatování v úvodu článku, že díky své kariéře sovětského důstojníka měl Maschadov schopnost pragmatismu, umírněnosti a sebereflexe. Pro dosavadní černobílou diskusi o problémech Čečenska je takové uvažování příznačné: Maschadovova služba v sovětské armádě spojená s pobytem v Maďarsku a Litvě je u něj i přes lítost nad potlačováním litevské revoluce v roce 1991 vlastně přednost. U jeho protivníků, zejména ruského prezidenta Vladimira Putina,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
