Mediální a politickou debatu na severu Evropy nyní ovládly hlasy, které by se daly shrnout do sloganu: v Holandsku se bojuje i o nás. Novinový titulek dánského deníku Politiken dokonce zněl: Holandsko zemí frontové linie. Článek cituje tvrzení badatele nadace Wiardi-Beckman, Reného Cupera, že se Holandskem táhne bojová linie střetu kultur. Takto dramaticky situace na severu nevypadá, ale zrovna růžová není ani tady. Jisté je, že vražda Holanďana mnohým posloužila jako olej, který bylo možné přilít do zanícené debaty o přistěhovalectví.
Hranice svobody slova
Zajímavá je už bezprostřední reakce na tragickou událost. Ze skandinávské mediální a politické scény se vzápětí ozvaly rezolutní požadavky, aby severští imámové při tradiční páteční modlitbě filmařovu vraždu ostře odsoudili. Dánská vládní strana Venstre nadto udělila na svém stranickém sjezdu Cenu svobody holandské poslankyni somálského původu Ayaan Hirsi Ali, která k van Goghově filmu Submission, za nějž byl filmař „popraven“, napsala scénář. Premiér a současně předseda strany Venstre, Anders Fogh Rasmussen, udělení ceny zdůvodnil tím, že tím strana chce „vyprovokovat debatu o svobodě projevu“. A jak zareagovali severští imámové? Přirozeně do jednoho Holanďanovu popravu odsoudili. Někteří však svůj odsudek doplnili o jistá ale. Tak fundamentalistický mluvčí Islámské rady v Norsku, Zahir Mukhtar,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
