Takřka všechno se na východní Ukrajině točí okolo uhlí a železné rudy. Na těchto dvou surovinách spočívá bohatství východu a uhlí a ruda stojí také za vznikem velké většiny současných velkoměst, která byla okolo dolů a průmyslových podniků vybudována po druhé světové válce.
Země oligarchů
Uhlím a rudou je dána i etnická skladba tohoto území – průmysl totiž přilákal statisíce etnických Rusů, kteří až po Chruščovově územní reformě z padesátých let s údivem zjistili, že se vlastně nacházejí na území Ukrajiny. Po rozpadu Sovětského svazu se některé oblasti pokusily iniciovat změnu hranic, ale status autonomní republiky si vydobyl pouze Krym, kde bylo separatistické hnutí mnohem silnější (počátkem devadesátých let navíc horníci většinou podporovali demokratické změny a Rusko mělo dost starostí samo se sebou). Mocenské elity východu si ale brzy uvědomily, že samostatnost má i své výhody. Nejlépe je to vidět na příkladu Doněcku. Ten dnes ovládá klan sdružený v seskupení Industriální svaz Donbasu. Šéfuje mu Rinat Achmetov, který je oficiálně pouze prezidentem fotbalového klubu Šachtar Doněck. Tato skupina ovládla jak těžební, tak zpracovatelský průmysl východní Ukrajiny. Nešlo přitom jen o privatizaci, ovládají totiž i mnoho nominálně státních podniků, na které má centrální vláda jen pramalý vliv. Centrální vláda je však stále dotuje obrovskými prostředky. Pokud by se totiž měly uzavřít všechny nerentabilní doly, znamenalo by to sociální…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
