Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura

Koule na kopci

Praha vyniká řadou panoramat. Ta nejproslulejší, jež se utvářela déle než tisíc let v plodné souhře lidské invence s přírodním terénem, se otevírají v samém jádru města. Scenerie Pražského hradu s Karlovým mostem, staroměstských věží nebo opevněné vyšehradské skály patří k české metropoli jako kanály k Benátkám. S tak vyváženým celkem se nové prvky sžívají jen obtížně. A nemusí jít jen o okázale zpupné stavby typu vědeckofantastické televizní věže na Žižkově. Libeňský plynojem není z vyhlášených vyhlídek vidět, jinak by jistě také vyvolával vášnivé spory. Naštěstí se nachází za obzorem. Vznikl jako ryze industriální projekt na rozhraní Karlína, Vysočan a Libně, tedy v průmyslové oblasti, kde se nedbá na rafinovaná kouzla Prahy magické, ale na účelnost, bezpečný provoz a nízký rozpočet. Že je neobyčejně krásný, to rozpoznalo pár mladých malířů, fotografů a básníků až po realizaci stavby.
V jistém smyslu – poetickém, ironickém, ale také z hlediska moderní kompozice a výtvarného tvarosloví – lze panorama s plynojemem pokládat za moderní protějšek staroslavných Hradčan, i když pochopitelně nepřitahuje zdaleka tolik turistů. V českém moderním umění však má přinejmenším srovnatelný význam, což dokládá i výstava Libeňský plynojem, kterou v Domě U zlatého prstenu uspořádala Galerie hlavního města Prahy (do 2. ledna 2005).

mobrazek_1764.gif
mobrazek_1764.gif • Autor: Respekt

vobrazek_1764.jpeg
Fotografie: Každý si na něm našel své. (Libeňský plynojem v podání Miroslava Háka.) Foto Miroslav Hák • Autor: Respekt

Praha vyniká řadou panoramat. Ta nejproslulejší, jež se utvářela déle než tisíc let v plodné souhře lidské invence s přírodním terénem, se otevírají v samém jádru města. Scenerie Pražského hradu s Karlovým mostem, staroměstských věží nebo opevněné vyšehradské skály patří k české metropoli jako kanály k Benátkám. S tak vyváženým celkem se nové prvky sžívají jen obtížně. A nemusí jít jen o okázale zpupné stavby typu vědeckofantastické televizní věže na Žižkově. Libeňský plynojem není z vyhlášených vyhlídek vidět, jinak by jistě také vyvolával vášnivé spory. Naštěstí se nachází za obzorem. Vznikl jako ryze industriální projekt na rozhraní Karlína, Vysočan a Libně, tedy v průmyslové oblasti, kde se nedbá na rafinovaná kouzla Prahy magické, ale na účelnost, bezpečný provoz a nízký rozpočet. Že je neobyčejně krásný, to rozpoznalo pár mladých malířů, fotografů a básníků až po realizaci stavby.

V jistém smyslu – poetickém, ironickém, ale také z hlediska moderní kompozice a výtvarného tvarosloví – lze panorama s plynojemem pokládat za moderní protějšek staroslavných Hradčan, i když pochopitelně nepřitahuje zdaleka tolik turistů. V českém moderním umění však má přinejmenším srovnatelný význam, což dokládá i výstava Libeňský plynojem, kterou v Domě U zlatého prstenu uspořádala Galerie hlavního města Prahy (do 2. ledna 2005).

Modelka pro každého

Tlakový plynojem ve tvaru…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel, přihlaste se.
Čtěte již teď v našich aplikacích
App Store Google Play Amazon
v41.gif
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 41 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte