Noční můra z Angoly
Příští rok si Portugalsko připomene 30. výročí tzv. Karafiátové revoluce, symbolicky pojmenované podle květin, které si vzbouření vojáci 25. dubna 1974 vsunuli do hlavní svých pušek. Tímto datem skončil nejen Salazarův fašistický režim, ale i jeho úmorná koloniální válka za udržení afrických enkláv, trvající od roku 1961. Definitivně se tak rozplynul přetrvávající mysticko-sentimentální sen o portugalském impériu, živený fašistickým režimem za cenu obrovských ztrát ještě 400 let po objevné cestě Vasca da Gamy. S důsledky své pohnuté historie se Portugalsko vyrovnává dodnes. Jak bolestné mohou být, ukazuje i kniha Jidášova díra (Os Cus de Judas) Antónia Lobo Antunese, kterou v českém překladu vydalo nakladatelství Mladá fronta.
Sexuální terapie
Českému čtenáři se tedy po José Saramagovi (viz Respekt č. 47/2002) poprvé představuje další významný portugalský spisovatel. António Lobo Antunes (nar. 1942) pochází z rodiny napůl brazilského, napůl německého původu. Odtud pramení pocit vykořeněnosti, často patrný v jeho knihách. Antunes vystudoval psychiatrii a psychoanalýzu a jako vojenský lékař byl v roce 1971 poslán do Angoly, kde strávil celých 27 měsíců na frontě. Literárně debutoval v roce 1979 románem Sloní paměť (Memória do Elefante) a ještě v témže roce stihl napsat zmíněnou Jidášovu díru, v níž zpracoval svá válečná traumata.
S výpravnou barokní monumentalitou Saramagova…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
