Uhl na stráži
Točit v České televizi dokumenty kritické k naší komunistické minulosti je čtrnáct let po převratu stále těžší. Takový je závěr z případu filmařky Kristiny Vlachové. Respekt v minulém čísle informoval o tom, že brněnské studio ČT vetovalo výrobu jejího dokumentu o zdlouhavém soudním procesu s vyšetřovatelem StB z 50. let Aloisem Grebeníčkem. Studio odmítlo Vlachovou s tím, že má dost vlastních námětů. Možná má, jen o nich nechce nikomu říct. Vlachová proto podala v této záležitosti stížnost na Radu ČT. Chtěla upozornit na nechuť dramaturgů vyrábět dokumenty o odboji proti komunismu a také se dozvědět, jestli brněnské studio neporušilo zákon o svobodném přístupu k informacím, když jí odmítlo sdělit konkurenční náměty.
Minulou středu Rada o stížnosti jednala. Zatímco o možném porušení zákona rozhodne generální ředitel ČT Jiří Janeček, k samotné dokumentární tvorbě Vlachové vystoupil bývalý přední disident, nynější člen Rady Petr Uhl: „Kristinu Vlachovou mám za zaujatou, stranickou osobu, která bohužel ve své televizní tvorbě propaguje násilí, pokud bylo spácháno proti komunismu. Toleruje ho, neodlišuje. Bylo to vidět v Králi Šumavy i jinde.“
To je šokující, absurdní výtka. Vlachová ve svých dokumentech odkrývá násilnou povahu komunistického režimu a konkrétně v Králi Šumavy ukazuje skutečný osud převaděčů do svobodného světa. Nebo jak propaguje násilí v dokumentu o životě a smrti generála Píky? A jak v dokumentu Věž smrti o bachařích v jáchymovském…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
