Na cestu za svobodou a novým životem ve Spojených státech se v těchto měsících začaly vydávat první skupiny afrického kmene Bantu, dosud živořícího v uprchlických lágrech na severu Keni. Americká vláda se rozhodla dvanáct tisíc příslušníků trvale ubytovat a po čase jim umožnit, aby získali americké občanství. Šťastně se tak uzavírá příběh etnika, které bylo v 19. století zavlečeno zanzibarskými otrokáři z území dnešní Tanzanie a Mosambiku do Somálska, kde po dvě století jeho příslušníci nepoznali nic než útlak, pohrdání, bídu a hlad. Před dvanácti lety, když padl režim Mohameda Siada Barreho, vypukl v Somálsku chaos a Bantuové se stali oběťmi pogromů. Proto většina z nich utekla za hranice do Keni. Tam však žili v táborech spolu s uprchlými Somálci, kteří je dál týrali. Před čtyřmi lety Washington dospěl k závěru, že jsou etnikem v beznadějné situaci, které nemá kam jít.
Jsou tmavší
Kromě otrockého původu Somálcům na Bantuech vadí i jiný vzhled. „Somálci patří ke Kušitům, jsou označováni za etiopidní, to znamená, že mají světlejší pleť. Bantuové mají pleť a vlasy naopak tmavší,“ vysvětluje afrikanista Luboš Kropáček. I když se Bantuové stali somálskými občany, neměli právo na politické zastoupení, nemohli vlastnit půdu a jejich děti nesměly chodit do školy. Zůstali proto v drtivé většině analfabeti. Po vypuknutí násilností před dvanácti lety nad nimi nikdo nedržel…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
