Kam se poděla úroda, která se neurodila
Rád bych připsal několik poznámek k článku Marka Pokorného Družstevníky překvapil děda Mráz (Respekt č. 14/2003). Loňský a letošní zemědělský rok má totiž vůbec zvláštní průběh (dobře patrné je to zejména při sledování reportáží na TV Nova): 1. V létě bylo sucho, pak zase mokro (povodně) a úroda byla malá nebo skoro žádná = požadavek na první náhradu. 2. Na podzim bylo mokro a přišla brzo zima a nestihlo se sklidit a muselo se to tedy zaorat = požadavek na druhou náhradu (ve skutečnosti nebylo přece co sklízet). 3. Tím, že přišla brzo zima a nestihlo se sklidit, nebylo kam zasít ozimy, protože nebylo zoráno = požadavek na třetí náhradu (ve skutečnosti zoráno bylo, protože se přece zaorávala ta nesklizená neexistující úroda). 4. Byla tuhá zima a ozimy vymrzly a musí se zaorat = požadavek na čtvrtou náhradu (ve skutečnosti nebylo co zaorávat, ani nemělo co vymrznout, protože to nebylo ani zaseté).
5. Pravděpodobně bude na jaře zima nebo sucho a tím se již podruhé zaorají již jednou nezaseté, zmrzlé a zaorané ozimy = požadavek na pátou náhradu. 6. Pravděpodobně bude taky na jaře mokro a nepůjde tedy zasít alespoň jarní obilí = požadavek na šestou náhradu. 7. V pozdním jaru a v létě, ať bude jakékoli počasí, bude určitě vadit úrodě (jaké, když se žádná nestihla zasít?), protože ideální počasí je pouze přímořské mírné klima = požadavek na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
