Před třemi roky dostali tuzemští vědci od prestižního časopisu Science nemilý dárek. Redaktoři renomovaného periodika totiž zveřejnili tabulku, z níž vyplynulo, že česká věda patří k nejslabším v Evropě. Ze 33 hodnocených zemí se umístila na 29. místě. Už se zdálo, že po takové katastrofě nastanou reformy, které výkon české vědy obnoví.
Pět promile od Zemana
Čeští vědci reagovali ještě v roce 1999. Svými protesty donutili redakci Science připustit, že se dopustila chyby, když při výpočtech nepřihlédla k rozpadu federace. Chyba ale nebyla příliš velká a Česko zůstalo mezi čtvrtinou nejméně výkonných zemí starého kontinentu. Vědci zároveň varovali českou veřejnost, že pokud nedostanou více peněz, může podobné měření v budoucnosti dopadnout ještě hůř. Sociální demokraté, kteří vědu opakovaně označovali za svou prioritu, si to vzali k srdci. Zemanův kabinet letos na podporu výzkumu a vývoje vynaložil 12,5 miliardy korun (0,54 % HDP). Nesplnil tak čtyři roky starý závazek přispívat na vědu podle průměru zemí EU sedmi desetinami procenta. Přesto se znatelně zvýšil podíl z doby Klausových vlád (nejvýše 0,45 % HDP) a ochota vlády utrácet dosáhla úrovně Japonska, zároveň předstihla chudší země Unie i všechny kandidátské země. Někteří vědci připomínali, že objem peněz není jediným důvodem krize zdejší vědy. "Myslím, že například společenskovědní výzkum dnes dostává peněz docela dost. Lépe řečeno, kdyby do něho v jeho dnešní institucionální podobě šlo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
