Osmnáct let žije paní Marys Postránecká (48) s diagnózou roztroušená mozkomíšní skleróza. Výhled je nemilosrdný: choroba se neustále zhoršuje a není na to lék. V Čechách s tímto osudem žije víc než deset tisíc lidí. Dostoupí-li nemoc kritického stadia, nezbývalo jim dosud nic jiného než cesta do ústavu pro dlouhodobě nemocné či do starobince. „Tam nepatřím! Vždyť kolem budou samí kluci a holky minimálně o dvacet let starší než já,“ komentuje situaci paní Postránecká. Teď se však otevřela naděje: v Žirči u Dvora Králové zřídila církevní charita specializované zařízení jenom pro lidi s roztroušenou sklerózou.
Mozek zůstává
Na mohutném elektrickém vozíku přijíždí do společenské místnosti drobná usměvavá žena v zářivě růžové bundě. Nohy jsou nehybně připevněny k vozíku, levá ruka vypověděla definitivně službu před dvěma lety. Paní Postránecká si přijela ze svého trutnovského domu s pečovatelskou službou prohlédnout nový domov v Žirči. Nenápadně stranou postává vousatý pán ve středních letech, který ji sem dopravil: Josef Čížek se o paní Marys stará ve svém volném čase, nad rámec svých povinností zaměstnance trutnovského domu. Bez pana Čížka ovládá dnes tato žena svůj život pouze pravou rukou a hlavou. „To neumřete hned tak, pomalu se to všechno zhoršuje, jen mozek pořád funguje. Snad aby si člověk uvědomoval, v jakém stavu je,“ říká paní Postránecká. Nemoc u ní propukla ve třiceti letech. "Bylo mi trochu trapně, protože jsem šla za doktorem jen s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
