Holanďané v Krušných horách

Nemine snad týden, aby média neinformovala alespoň o některém z aspektů očekávaných klimatických změn. Čas od času je proto užitečné shrnout, v jakém stavu vlastně světové klima je a co z toho vyplývá. Výzkumy v této oblasti za poslední dva roky sice nepřinesly žádné výrazné objevy ani nečekané změny názorů, stalo se však něco důležitějšího: mnoho dřívějších předpokladů bylo potvrzeno.

Skeptici jsou na ústupu

Ještě před dvěma lety bylo možno o existenci globálního oteplování s čistým svědomím pochybovat. Měření, na nichž teorie stála, totiž bylo k dispozici příliš málo a jen za nedostatečně dlouhou časovou řadu. Většina měřicích stanic byla navíc umístěna ve městech, kde následkem lidské činnosti roste teplota rychleji než v přírodě, a velmi málo toho také bylo známo o teplotě povrchu oceánů. Kromě toho byl konec 19. století studeným obdobím, takže následující oteplení bylo možné považovat za jakýsi návrat k normálu. O to, že je dnes většina těchto pochybností rozptýlena, se nakonec velkou měrou zasloužili sami skeptici. Právě jejich argumenty totiž vedly k iniciování řady dalších výzkumů, které daly za pravdu „škarohlídům“. Měření totiž prokázala, že od roku 1975 vzrostla průměrná teplota o 0,5 oC, což je pravděpodobně její největší takto rychlý nárůst za celé uplynulé tisíciletí. Potvrzují to jak roční přírůstkové linie korálů, tak letokruhy stromů i data získaná z vrtů do antarktických ledovců. Detailně zkoumaných lokalit je sice stále málo a…