Stačilo pár dnů intenzivních náletů a Američané - s britskou pomocí - ovládli vzdušný prostor nad Afghánistánem. Čtyři týdny po útoku na USA začala válka proti terorismu natvrdo. Tento postup zatím dost připomíná Kosovo na jaře 1999. Není tudíž divu, že se objevily paralely: úder začal nočními nálety z velkých výšek, využívá nepsaného partnerství s rebely na zemi (tehdy UČK, dnes Severní aliance) a je doprovázen humanitární pomocí civilistům. Jenže nemůžeme nevidět podstatný rozdíl. Před dvěma lety měl útok vypudit z Kosova jugoslávskou armádu a posléze nastolit v této provincii jakýsi protektorát. Ale jaký je cíl v Afghánistánu? Odpověď není vůbec jednoznačná. Jasné není ani to, jestli se útok rozšíří i na další země.
Amerika stojí za Bushem
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld jmenoval před týdnem šest cílů úderu na Afghánistán: získat zpravodajské informace ohledně Usámy bin Ládina, změnit poměr sil v zemi v neprospěch tálibánů, navázat vztahy s opozičními skupinami, odříznout organizaci Al Kajda od pozemní podpory, dát tálibánům na vědomí, že podpora teroristů je nepřípustná, příprava humanitární pomoci pro Afghánistán. Jedno je jisté. Administrativa George W. Bushe míní svá prohlášení o plné válce proti terorismu naprosto vážně. Nejde o silné řeči, ale o slova, která jsou a budou podepřena skutky. Vojenský zásah v Afghánistánu je sice centrem současných aktivit, přitom u něj nemusí zůstat. K dalším státům, o nichž se nejvíce hovoří v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
