Rámeček
BORIS BEREZOVSKIJ (55) patří k nejznámějším, ale také nejvíce kontroverzním postavám ruského veřejného života. Bývalý matematik se rychle vyšvihl mezi ruskou podnikatelskou elitu a díky úzkým vazbám na politické špičky (především okolí prezidenta Jelcina, včetně jeho dcery Taťány) svůj majetek rozšířil o podíl v několika ruských bankách, ropných i leteckých společnostech a především v médiích (televizní kanály ORT a TV6). V r. 1996 zastával na čas vysokou funkci sekretáře ruské Bezpečnostní rady, od r. 1999 byl poslancem Státní dumy, angažoval se v čečenském konfliktu. Ani jeho funkce, finanční podpora občanské společnosti a dary na charitativní účely ho neochránily před podezřením, že jeho bohatství pramení především z účasti na sporné privatizaci, ze styků s kriminálním podsvětím a z korupce v mocenských složkách. Před rokem rezignoval na poslanecký mandát a obvinil prezidenta Putina z toho, že nastoluje autoritářský režim. Brzy ho začaly pronásledovat soudní pře a vyšetřování ruské prokuratury pro podezření z řady zločinů, zejména z praní špinavých peněz. Z podobných činů ho nedávno obvinil i americký novinář P. Chlebnikov v knize „Kremelský kmotr Boris Berezovskij“; navíc měl financovat čečenské extremistické síly a pomohl tak vyvolat druhou válku v Čečensku. Berezovskij všechna obvinění odmítá a označuje za mstu Kremlu. Koncem minulého roku se uchýlil do francouzského exilu a zahájil kampaň na svou obranu: snaží se vystupovat jako garant…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
