Proces s novinářem Tomášem Smrčkem přinesl minulý pátek svobodu obžalovanému a nebetyčnou ostudu žalobcům. Přísně utajené jednání zbavilo Smrčka nálepky zločince ohrožujícího český stát a dalo přitom nahlédnout do hlubin zneužívání moci ve zdejší policii a tajných službách. Během celého tajného procesu přitom nepadlo jediné slovo zavánějící jakýmkoli státním tajemstvím. Jasně se tak ukázalo, že do kolonky „tajné“ spadl soud pouze proto, aby se veřejnost nedozvěděla podrobnosti o nezákonných aktivitách vysoce postavených potentátů. Šéf Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek před senátem přiznal, že je lhář a že zneužil svou pravomoc. Dva bývalí šéfové rozvědky, Oldřich Černý a Petr Zeman, museli přiznat, že o Růžkově protizákonné aktivitě věděli, a že jim nevadila. A expert Národního bezpečnostního úřadu Vladimír Beránek zase sdělil, že svůj posudek Smrčkova činu vypracoval bez potřebné kvalifikace - jako absolvent komunistické Vysoké školy SNB se totiž studiu práv věnoval jediný semestr. Hrdinkou celého příběhu je soudkyně Dana Šindelářová. Na rozdíl od vyšetřovatelů se totiž nebála předvolat si všechny zpravodajské papaláše, podrobně je vyslechnout a na místě rozkrýt pozadí a motivy jejich skandálního postupu.
Služba pro přítele
Stručně si připomeňme dnes už notoricky známý příběh. Zpravodajský důstojník rozvědky Petr Vágner přišel o řidičák. V lednu 1995 jej přistihla policejní hlídka, jak si to za volantem šněruje Vršovickou ulicí. O měsíc…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
