0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace25. 3. 20015 minut

Střídání stráží na kosmickém trůně

Celosvětově sledovaná nebeská podívaná definitivně ukončila činnost orbitálního komplexu Mir, která významně ovlivnila vývoj kosmonautiky na dlouhé roky dopředu. Na místě je tedy otázka, co bude „po Miru“. Spolu s chloubou sovětské i ruské kosmonautiky skončil v plamenech také jeden z posledních artefaktů studené války. Napříště totiž mají nejvyspělejší státy světa ukončit v oblasti kosmického výzkumu období horečného soupeření a nahradit je osvícenou spoluprací. Důkazem toho, že realizace podobných idealistických přání je možná, by se v dohledné době měla stát mezinárodní kosmická stanice, prozatím nepříliš poeticky nazývaná ISS. Kolotoč její výstavby se přitom rozjel už 20. listopadu 1998 a podílí se na něm kromě Spojených států a Ruska dalších čtrnáct zemí včetně Japonska, Kanady, Brazílie a států Evropské kosmické agentury. Celý komplex prvotřídně vybavených laboratoří a obytných prostor o objemu dvanáct set krychlových metrů by měl podle plánu po svém dokončení v roce 2005 měřit bezmála sto metrů a vážit 425 tun (tedy třikrát více něž zaniklý Mir). K dokončení této výkladní skříně kosmonautiky přitom bude kromě šedesáti miliard dolarů zapotřebí také ještě více než čtyřiceti montážních letů a kosmonauti budou muset strávit ve volném prostoru na dva tisíce hodin. Do nejmenších detailů je však mezinárodní kosmická spolupráce rozplánována již dnes. Podle zcela jasných pravidel jsou už rozděleny nejen finanční náklady na dokončení komplexu, ale i jeho budoucí využívání…

Reklama

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc