Na účet prezidenta
Největší změna české ústavy od jejího vzniku před osmi lety byla minulý pátek schválena sněmovnou. Prošla bez velkého vzrušení hlasy poslanců ODS a ČSSD, kteří tak pomohli plnit jeden ze slibů opoziční smlouvy. Zákonodárci z řad čtyřkoalice, KSČM a Jiří Payne (ODS) proti změně protestovali odchodem ze sněmovny, v hlasování návrh odmítli moravští sociální demokraté Lubomír Zaorálek a Zdeněk Koudelka spolu s nezařazenou poslankyní Marií Machatou. Novela ústavy přesto získala 125 hlasů, o pět víc, než bylo nutné. Posledním krokem k definitivnímu schválení ústavní změny bude hlasování na březnové schůzi Senátu.
Historický okamžik
Ještě na začátku týdne se zdálo, že jednání o změně ústavy nebude úplně bez problémů. V úterý totiž klub ČSSD rozhodl, že nebude své členy zavazovat k její podpoře. Dopředu bylo známo stanovisko Lubomíra Zaorálka, který návrh odmítl už v předchozím čtení. „Měla být vytvořena komise, která by shromažďovala různé návrhy na změnu ústavy, aby mohla vzniknout široká diskuse a aby nerozhodovaly pouze dvě strany,“ vysvětluje svůj nesouhlas Zaorálek. Jeho stanovisko ale nakonec bylo výjimkou. V pátek v deset hodin dopoledne zahajuje místopředseda sněmovny Stanislav Gross rozpravu k návrhu novely ústavy. Slovo dostává jeden z předkladatelů zákona, místopředseda ODS Ivan Langer, který děkuje za pomoc kolegům ze smluvních stran a naopak kritizuje čytřkoalici za neochotu podílet se na práci. Většina poslanců si přitom v lavicích čte…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
