Demokraté v Melanésii
Guvernér Jim Kas, nejvyšší volený představitel provincie Madang, rozkládající se na severním pobřeží Papuy-Nové Guineje, neměl svůj den. Ve snaze stihnout ranní let do sousední provincie se ve společnosti tří opilých policistů jaksi ocitl na ranveji a řítil se ve svém automobilu vstříc právě startujícímu letadlu společnosti Airlink. Díky pohotovému manévru pilota domnívajícího se, že je to pokus o přepad, byla odvrácena kolize a letoun se úspěšně vznesl. Českého čtenáře, zvyklého na beztrestnost závažnějších dopravních přestupků svých volených zástupců, asi překvapí, že Jim Kas byl na místě zadržen, poté odsouzen k nepodmíněnému trestu za obecné ohrožení a trest si odseděl ve vězení své vlastní provincie.
Bez velkých říší
Dne 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost státu Papua-Nová Guinea. Úvodní etuda z letošního roku dokládá, že demokracie je po čtvrtstoletí na Papui-Nové Guineji úspěchem, jedním z největších mezi postkoloniálními státy. Kolik z nich se může pochlubit pětadvaceti lety nepřetržité vlády parlamentního systému, nezávislými soudy, armádou bez politických ambicí a otevřeným, kritickým tiskem? Část zásluh jde jistě na konto Austrálie, jež svěřenecké území Papuy a Nové Guineje dovedla k samostatnosti v době, kdy se už mohla poučit z chyb Velké Británie a dalších bývalých koloniálních mocností. Nicméně 25 let je dostatečná doba k pokažení i sebelepšího startu, takže vysvětlení je třeba hledat hlavně na Nové Guineji samotné.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.