Osm týdnů poté

Letošní červenec přinesl unikátní obrázky: severokorejský ministr zahraničí Pek Nan-sun na návštěvě v Soulu, týž ministr na setkání se svou americkou kolegyní Albrightovou, ruský prezident Putin v Pchjongjangu… Že by definitivně skončila izolace Severní Koreje, posledního ryze stalinského režimu na této planetě?

Hodně za nic

Uplynuly téměř dva měsíce od historického summitu nejvyšších představitelů „obou Korejí“, kdy se 13. června v Pchjongjangu setkali jihokorejský prezident Kim Te-džung a vůdce KLDR Kim Čong-il (Respekt č. 26/2000). V Jižní Koreji euforie vyvolaná tímto setkáním ještě neopadla a dále rozdmýchává letité problémy na zdejší politické scéně. Jde o otázky revize či zrušení zákona o národní bezpečnosti a přítomnosti 37 tisíc amerických vojáků, respektive diskusi o změně nevyhovující Dohody o statutu (amerických) sil (Status of Forces Agreement, SOFA). Severokorejské vedení se i přes nevinné úsměvy svých zástupců na mezinárodní scéně příliš neodchyluje od osvědčené taktiky - získat co možná nejvíce téměř za nic. Jedna z podstatných změn je však zřejmá. Po vzoru „drahého vůdce“ se KLDR snaží změnit svou image a vystoupit z mezinárodní izolace. Hlavní světové mocnosti, jejichž strategické zájmy jsou s Dálným východem úzce spjaty, uskutečnění korejského summitu svorně přivítaly. Nicméně je zřejmé, že se cíle Číny, Spojených států, Ruska a Japonska liší. Každá z…