Diplomatická aktivita reformní exekutivy v čele s prezidentem Mohammádem Chatámím otevírá Íránu dveře evropských metropolí a klepe na brány Bílého domu. Loňské návštěvy Chatámího v Itálii a Francii potvrdily obnovené partnerství s EU a její „kritický dialog“ s Íránem. Letošní rok už dává tušit tlak Íránu na plný návrat do světového společenství, kterému stále brání sankční režim USA. Lednové přijetí íránského ministra zahraničí Kamala Charrazího v Londýně doložilo, jak se Teherán zříká 11 let staré výzvy ajatolláha Chomejního k zabití britského spisovatele Salmana Rushdieho. Když si Charrazí stiskl ruku s Blairem, naznačil asi toto: vláda nemůže fatwu zrušit, ale útok na Rushdieho by mohla posuzovat jako vraždu. Londýn zachovává opatrnost, o čemž svědčí opakované odklady cesty ministra zahraničí Robina Cooka do Teheránu, ale pouze „neutrální“ zdůvodňování těchto odkladů může signalizovat obavu Britů, aby jim v politice zemí EU vůči Íránu neujel vlak. V EU dnes vůči Íránu převažuje politika „kritického dialogu“ prosazovaná zejména Francií, ale i za vlády kancléře Kohla v Německu. Právě vztahy Berlín - Teherán procházely v posledních letech nejhoršími krizemi. Před třemi lety výrok německých soudců usvědčil nejvyšší vedení Íránu v kauze vražd Kurdů v berlínské restauraci Mykonos v roce 1992 z iniciace teroru. Následovaly diplomatické sankce ze strany Teheránu, ale letos v lednu byl propuštěn na svobodu německý obchodník Helmut Hofer, který byl v roce 1998 podle islámského…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
