Je těžké se rozpomenout na věc, která by českou společnost rozdělovala tolik jako jaderná elektrárna Temelín. Mimo jiné se kvůli ní sepisují diplomatické nóty i udavačské dopisy, konají se blokády aktivistů i manévry policejních sil. Přece jen trochu mnoho rozruchu na to, že jde - jak říkají komentátoři listu MF Dnes - jen o takovou „továrnu“.
Co je komu do čeho
Žádná jaderná elektrárna nebyla, není a nikdy nebude jen obyčejnou „továrnou“. Jak by také mohla, když se celý obor rozvíjel jen jako vedlejší produkt práce na atomové hrozbě zničení světa. Žádnou jinou průmyslovou disciplínu také neprovázely tak lživé sliby levných bezproblémových zítřků, tak proradné útoky na osobní svobodu v podobě různých omezení, prověrek či kontrol, tak masivní policejní ochrana a přísná bezpečnostní opatření. Žádné jiné průmyslové odvětví nemá tu sílu během sekundy vymazat z mapy Jihočeský kraj. Není divu, že po padesáti letech je ve vyspělém světě jaderná energetika zcela neperspektivním odvětvím. U nás ale naopak provoz atomové elektrárny začíná a nejde zrovna o nejšťastnější vykročení. Kdykoli totiž zdejší vrcholní politici otevřou k Temelínu ústa, děje se tak způsobem rozkuráženého pomahače jaderné lobby. „Do toho vám nic není,“ vzkázal nedávno premiér Zeman svému rakouskému protějšku Schüsselovi na jeho žádost, aby se Rakousko mohlo zúčastnit závěrečných bezpečnostních zkoušek Temelína. A lídr opozice Kühnl charakterizoval tento požadavek jako věc "na hranici…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
