Podivný proces se odehrál 21. března ve Vídni. Před porotním soudem stanul neurolog a pediatr, čtyřiaosmdesátiletý doktor Heinrich Gross. Octl se tváří v tvář bývalým pacientům vídeňské pediatrické kliniky Spiegelgrund, v níž se za druhé světové války měly léčit handicapované a těžce přizpůsobivé děti. Ve skutečnosti tam podle směrnic nacistického režimu o eutanazii připravil dr. Gross se svými spolupracovníky stovky malých pacientů o život smrtícími injekcemi. Přelíčení bylo už po půlhodině odročeno. Zdálo se, že senilní Gross není s to sledovat jednání. Ale televizním reportérům na chodbě odpovídal obžalovaný velmi dobře. Předseda senátu proto nařídil dodatečné vyšetření jeho duševního stavu a řízení bude obnoveno. Poslední z úskoků, jimiž dr. Gross úspěšně chránil svou skvělou životní kariéru, tentokrát nevyšel.
S dobrým krytím
V roce 1939 vytvořili nacisté říšskou komisi, jež se zabývala eutanazií. Do roku 1945 zahynulo ve čtyřiceti střediscích smrti 798 dětí. Vídeňský Spiegelgrund, v němž dr. Gross pracoval, patřil k nejvýznamnějším. Jeho šéf dr. Illing byl po válce odsouzen k smrti, Grossova nadřízená dr. Marianna Türková si odseděla deset let a až do smrti pracovala jako pokladní v obchodním domě, protože nesměla vykonávat své povolání. Gross měl také menší potíže v roce 1950, ale vyšetřování bylo zastaveno pro nedostatek důkazů. Na rozdíl od svých méně šťastných kolegů totiž Gross pochopil, že potřebuje politickou ochranu. Zamířil snad…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
