Vězni mezinárodního svědomí

Kosovský Albánec Albin Kurti se do povědomí svých krajanů dostal v říjnu 1997, když v tiskovém středisku ilegální albánské univerzity v Prištině četl text studentského manifestu. Na podzim 1998 už tento vlasatý student informatiky vystupoval v roli mluvčího šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UČK) a bývalého politického vězně Adema Demačiho. Když byl pak zakrátko Demači donucen k rezignaci, funkce mluvčího povstalecké armády se vzdal i Kurti. Během prvních masivních akcí srbské policie proti Albáncům při bombardování Jugoslávie se však nesnažil uprchnout do ciziny, kde by se mohl zapojit do exilových aktivit, ale zůstal v Prištině. Nakonec na to doplatil - v dubnu byl policisty zatčen a držen ve vězení v Lipljanu. Dozorci ho ostříhali a dali mu podepsat doznání, že se účastnil teroristických akcí. Nepodepsal - a policie ho převezla do Srbska, kde byl postaven před soud. Dnes si za mřížemi věznice v Požarevaci odpykává první rok z patnáctiletého trestu. Kosovskoalbánská lékařka Flora Brovinová se od začátku 90. let angažovala jako aktivistka Ligy albánských žen. Celkem osmnáctkrát byla zadržena a vyslýchána srbskou policií, několikrát uvězněna na dlouhou dobu bez jídla. Loni v dubnu si pro ni policisté přišli na kliniku, kde pracovala, a odvezli ji k výslechu. Krátce nato pak bylo její rodině sděleno, že je ve věznici v Požarevaci - soud ji uznal vinnou tím, že ošetřovala raněné příslušníky UČK a pomáhala této organizaci s obstaráváním uniforem. Ačkoli vše popřela, za …