Euro na horské dráze

Proč je euro tak slabé vůči dolaru? Znamená to neúspěch jednotné evropské měny? To jsou otázky, které se opakují po celou dobu od loňského vzniku eura. Navzdory příznivým komentářům ze začátku roku 1999 totiž evropská měna z počáteční hodnoty zhruba 1,2 dolaru za euro téměř soustavně oslabovala. Donedávna se zdálo, že psychologickou dolní hranicí je parita, tj. hodnota jednoho dolaru za euro. Na přelomu ledna a února se však evropská měna dostala i mírně pod tuto hladinu a zatím to vypadá, že se jí tam zalíbilo.
Americký zázrak…
Především je nutno odmítnout názory, že oslabování eura v sobě nese něco fatálního a že jde o důkaz neúspěchu evropské měny. Kurz EUR/USD není nic víc než cena jedné měny vůči druhé. Pokud cena klesá, pro někoho je to výhodné (v daném případě pro evropské vývozce), pro někoho nevýhodné (pro evropské turisty). Oslabení eura lze chápat jako nafouknutí určitého „polštáře“, který pomůže evropským vývozcům snáze pronikat na zahraniční trhy. Síla dolaru má řadu příčin, z nichž nejdůležitější je trvalý rychlý růst americké ekonomiky (loni o 4 %) ve srovnání s Evropou a Japonskem. To čekal málokdo, vždyť při běžném průběhu hospodářského cyklu by Amerika měla být dávno v recesi. Proč tedy není? Tahounem jejího růstu byla a je spotřeba domácností: maloobchodní prodeje rostly loni nejrychleji za posledních 15 let. Americké ekonomice pomáhá i masivní příliv peněz zvenčí (absorbovala téměř 40 % světových úspor). Investoři houfně…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















