ANNA FÁROVÁ se narodila v roce 1928 v Paříži: matka byla Francouzka, otec pracoval v diplomatických službách. Od r. 1939 žila v Čechách. V r. 1949 začala studovat dějiny umění na FF UK a seznámila se se svým budoucím mužem, malířem Liborem Fárou. Po studiích měla svobodné povolání, v letech 1970–77 vyučovala na FAMU a zároveň pracovala v UMPRUM v oddělení fotografie, jehož sbírku založila. Po podpisu Charty 77 dostala hodinovou výpověď, od té doby je znovu na volné noze. Je světově uznávanou odbornicí na moderní i klasickou fotografii, přednášela na řadě významných univerzit ve Francii, USA a Velké Británii. Od r. 1956 píše monografie, publikuje články a studie v mnoha světových i českých časopisech, v katalozích výstav apod. V r. 1958 spoluzaložila edici Umělecká fotografie (nakl. SNKLHU, později Odeon) a napsala pro ni monografie, které patří k průkopnickým dílům svého žánru - H. Cartier-Bresson (1958), Werner Bischof (1960), André Kertész (1966), Robert Capa (1973) aj.; poslední dvě vyšly také ve slavné newyorské edici Paragraphic Books, kterou editovala. Z českých fotografů se soustavně věnuje Josefu Sudkovi, vydala také velmi ceněné knižní studie a monografie o Jindřichu Štyrském, Františku Drtikolovi, Josefu Koudelkovi aj., v současné době dokončila monografii Jaromíra Funkeho. Od r. 1958 připravuje výstavy věnované tvorbě jednotlivých autorů i tvorbě skupinové a konfrontační. V českém prostředí do r. 1989 šlo většinou o výstavy…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
