Mezi Českou republikou a Rakouskem roste betonová opona. Souhlas Zemanovy vlády s dostavbou atomové elektrárny Temelín nám deset let po listopadu přinesl nový fenomén: ostrou roztržku se sousedem. Politici ve Vídni dali jasně najevo, že nerozumějí-li Češi prosbám, bude jim nutno vysvětlit problém více po lopatě. Jak, to bude možná jasné už brzy. Ne Rakousko nás, ale naopak my budeme totiž Rakousko žádat o souhlas s naším přijetím mezi vyspělé země Evropy.
Marná snaha
Ještě v den rozhodování o Temelínu volal rakouský premiér Klima svému českému protějšku a žádal jej o ohleduplnost vůči rakouské snaze o bezjadernou střední Evropu. Jak známo, Rakušané referendem v roce 1978 jadernou energii především z bezpečnostních důvodů odmítli a postupem doby se stali vzorem pro celý průmyslový svět v úsporách a ve využívání alternativ šetrných k přírodě. Více než třetinu energie dnes získávají z obnovitelných zdrojů. Nebylo to samozřejmě jen tak. Místo rozmáchlé devastace a tun betonu, kterými čeští energetici už léta primitivně a beze změny řeší energetický apetit státu, to znamenalo mravenčí práci, více než deset let trpělivé osvěty a velkorysých investic do úspor a čisté energie. (Především vodních a větrných elektráren, slunečních kolektorů a stovek malých spaloven na biomasu.)Veškerá snaha zajistit si bezpečný a vůči přírodě přátelský přísun energie ale nakonec Rakušanům byla k ničemu. Pár kilometrů od severovýchodní hranice jim během uplynulých dvou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
