Příští pondělí to budou přesně dva měsíce od začátku náletů Severoatlantické aliance na Jugoslávii. Dva měsíce intenzivního bombardování a infrastruktura Miloševičova režimu je těžce zasažena, řekl by skalní fanoušek NATO. Dva měsíce intenzivního bombardování a nic, řekl by nezávislý pozorovatel u vědomí faktu, že na situaci Kosovanů - vlastní příčině náletů - se toho příliš nezměnilo. Dva měsíce intenzivního bombardování a Kosovo je etnicky z větší části vyčištěné, řekl by „politický realista“. Dva měsíce intenzivního bombardování - a co dál? Takto se ptají lidé, kteří se snaží definovat strategii a cíle této války.
Novinka: návrat uprchlíků
Za posledních osm let proběhlo na Balkáně několik válek. Ta poslední, kosovská, se od předchozích liší přinejmenším v jednom ohledu: motiv zásahu NATO byl humanitární - nikoliv zatlačit agresora, ale zastavit vyhánění Kosovanů - a humanitární hlediska se objevují i ve stanovení politických cílů. V tom se shodují původní podmínky Aliance, německý plán, dosud nezveřejněná iniciativa česko-řecká, a dokonce - podle ruského vyslance Viktora Černomyrdina - i názor samotného Slobodana Miloševiče: bezpečný návrat uprchlíků. To je ovšem na Balkáně velká neznámá.V Chorvatsku a v Bosně dnes vládne fungující mír, ale o návratu uprchlíků v zásadě nelze hovořit. Chorvatská armáda v létě 1995 dosáhla v Krajině hranic s Bosnou, výsledkem bylo několik set tisíc srbských uprchlíků, ale nikdo z nich se nevrátil: Srbové dnes…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
