„České zemědělství patří ke světové špičce, proto také vyrábí tak neuvěřitelně levné potraviny.“ Tak se alespoň počátkem letošní obchodní války s Evropskou unií o dovozy vepřového nechal slyšet předseda zemědělského výboru sněmovny Jaroslav Palas. Třebaže ostatní čeští politici se podobným superlativům spíše vyhýbají, o kvalitě našich sedláků nepochybují - vždyť byli kvůli nim letos ochotni vytáhnout hned nadvakrát do boje s EU.Evropská unie skutečně české zemědělství oceňuje. Jak ale vyplývá z jejích pravidelných Zpráv o situaci a vyhlídkách zemědělství v zemích střední a východní Evropy, nejde tolik o obdiv k jejich hospodářským schopnostem. Spíše si pochvaluje, že čeští sedláci nebudou příliš odsávat ze společné pokladny, protože jich je prostě málo.
Bývali jsme lepší
Pro Evropana jsou to jednoduché počty. Na 7,5 milionu zemědělců, kteří dnes pracují v zemích „patnáctky“, přispívá více než polovinou všech daní, které odvádí do společné evropské pokladny. Kdyby mělo do Evropské unie vstoupit jen Polsko, přivede s sebou 4 miliony zemědělců. Pokud by se podařilo do Unie dostat i Rumunsku, počet zemědělců v EU by se více než zdvojnásobil a Společná zemědělská politika (CAP) by se neúnosně prodražila.Tuto otázku řešil v polovině 90. let profesor Klaus Tangermann z Göttingenské univerzity. Ve své studii doporučil přijímat uchazeče o členství v Unii postupně, aby byl čas na reformu: "Povolit vstup nejdříve těm zemím, které nejméně narušují CAP, to…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
