Pomineme-li ideologické omáčky, jeví se komunistický teror padesátých let i pozdější důkladné kádrování celé společnosti jako snaha systematicky zničit společenské vrstvy, které vybudovaly české hospodářství a nakonec vybojovaly i samostatný stát, a nahradit je novou elitou. Vstupenkou do ní byla bezvýhradná poslušnost stranické linii, jež se často měnila tak nečekaně, že mnozí z horské dráhy k společenským výšinám přes veškerou oddanost myšlenkám komunismu vypadli. Ale ani vrstvy, které se ve vyšším postavení udržely vytrvalým přisluhováním zločinnému režimu, nelze za elitu považovat.Kniha Politická elita meziválečného Československa, kterou sestavil kolektiv historiků vedený Františkem Kolářem, dokládá v téměř pěti stech medailoncích výrazných osobností první republiky, z jakého myšlenkového, profesního i sociálního substrátu vyrostly tehdejší různorodé vůdčí vrstvy. Valná většina uvedených osobností se narodila mezi lety 1870–1890, někteří však toto rozmezí přesahují až do 40. let minulého století a jiní se zase narodili na počátku 20. století (zejména slovenští a němečtí nacionalisté, kteří se zviditelnili koncem třicátých let). Vedle Čechů, Slováků a zástupců národnostních menšin tu najdeme i řadu francouzských důstojníků z mise pomáhající budovat československou armádu.
Různé cesty na výsluní
V knize zřetelně rozpoznáváme, jaké motivy a zájmy vedly v přirozené společnosti nejčastěji k politickým aspiracím. Řada osobností je spojovala s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
