Když v polovině srpna brooklynský soud urovnal spor mezi zástupci obětí holocaustu a švýcarských bank s tím, že během příštích tří let bude ve prospěch přeživších židovských obětí druhé světové války rozděleno 1,25 miliardy dolarů, skončila tak jedna majetková kauza a okamžitě uvolnila mediální prostor nové agendě příštích měsíců - osudu nevyplacených pojistek Židů, kteří zahynuli v nacistických koncentračních táborech a věznicích. Hlavní otázka teď zní takto: kdo měl prospěch ze statisíců pojišťovacích smluv, jejichž majitelé se stali obětí genocidy? Podle některých sociologických odhadů, vycházejících ze srovnání jednotlivých předválečných židovských komunit v Evropě, by celková hodnota ukradených pojistek měla daleko převyšovat všechny ostatní formy majetku (tedy umělecké sbírky, zlaté předměty, cenné papíry atd.). Znamená to, že se schyluje k boji o mnohem větší balík peněz než v případě švýcarských bank. Navíc při této kauze již nebudeme jen nezávislými pozorovateli, neboť tentokrát se věc přímo týká i nás.
Ukradeno, nebo znárodněno
Americké ministerstvo zahraničních věcí svolává do Prahy na konec tohoto týdne seminář k problematice pojistek obětí holocaustu ve východní Evropě. Pozváni jsou zástupci Česka, Maďarska, Polska, Slovenska a Národní asociace pojišťovacích komisařů (NAIC) z USA. Tato asociace spolu se židovskými nevládními organizacemi stojí na počátku kampaně za vyplacení pojistek z období války. Pojišťovací komisaři, jejichž…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
