Středomořské léto by bylo extrémně horké, kdyby řecká a turecká strana rozděleného Kypru naplnily své hrozby. Válečný požár by zachvátil nejenom zelenou linii dělící ostrov, ale mohl by vyústit i v konflikt patronů obou komunit - Řecka a Turecka, členů NATO. V čem je problém?
Hladce s Jelcinem
V prvních dnech roku 1997 se do světa rozletěla zpráva, že Nikósie podepsala s Moskvou dohodu o nákupu sofistikovaného systému protivzdušných raket S-300, jakési obdoby amerických patriotů známých z války v Perském zálivu, kdy sestřelovaly Saddámovy scudy letící na Izrael a Saúdskou Arábii. Tímto krokem kyperští Řekové vážně narušili rovnováhu sil na už tak zbraněmi zahlceném ostrově. Turecko reagovalo protesty a hrozbami: od vystoupení ze západních struktur po preventivní vojenský úder, který rozmístění raket S-300 zabrání. Kyperští Řekové ale trvají na svém a jediné, čeho se ve věci dosáhlo, byl odklad původního termínu rozmístění střel z letošního srpna na podzim, nejspíše na konec listopadu.Toto rozhodnutí už je podle diplomatů nezvratitelné. Rusové v červnu na základně u Kaspického moře systém vyzkoušeli a vycvičili kyperský personál. Poslední slovo padlo při vřelém přijetí kyperského prezidenta Glafkose Kleridise v Moskvě 13. července. Kleridis si pochvaloval, jak hladce a podrobně projednal celou věc osobně s prezidentem Jelcinem. Mluvčí Kremlu Sergej Prichodko pak potvrdil, že vojensko-technická spolupráce s Kyprem je integrální součástí ruské…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
