Jihovýchodní Asií prochází strašidlo finanční a bankovní krize a některé země, jako například Indonésie, se nacházejí na pokraji hospodářského zhroucení či katastrof. Japonsko se již sedmý rok potácí v recesi a většinu západní Evropy trápí a drásá historicky rekordní nezaměstnanost. Amerika, rozuměj USA, je ale doslova rozjetá a sebevědomá, a víc než kdy jindy právě dnes můžeme oprášit starobylou frázi o zemi neomezených možností.
V makroekonomickém ráji
Stačí si připomenout základní čísla a ukazatele, kterými se hospodářské úspěchy obyčejně měří. S výjimkou krátké a mělké recese na přelomu roků 1991 a 1992, která trvala jenom dvě čtvrtletí, roste americká ekonomika vesele již šestnáct let. Hospodářský růst dosáhl loni 3,8 % a srovnatelný růst trvá již šest let. Inflace činí zanedbatelných 1,5 % a mnozí ekonomové dokonce tvrdí, že je ve skutečnosti ještě nižší, protože struktura spotřebitelského koše, kterým se inflace měří, je podle nich zastaralá. Od západní Evropy se USA liší především historicky nízkou mírou nezaměstnanosti, která v únoru dosáhla 4,6 %. (Když před rokem poklesla nezaměstnanost na 5,3 %, mnozí experti tvrdili, že to už více nejde.) Průmyslová výroba roste meziročně o 4,9 % a USA zůstávají suverénně největším světovým exportérem. Loni prodali Američané do ciziny zboží a služby v hodnotě 690 miliard dolarů, což je o třetinu více než v Německu a o polovinu více než v Japonsku. Přitom je americká ekonomika především robustní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
