Školní hřiště praskala ve švech. Dvě stě tisíc kubánských prvňáčků nastoupilo 8. října v osm hodin ráno, tedy necelé dvě hodiny před zahájením V. sjezdu Komunistické strany Kuby, ke slavnostnímu pionýrskému slibu. Slib „Pionýři komunismu, budeme jako Che“ zazněl nejen jako prolog k jejich vstupu do veřejného života, ale byl zároveň ceremoniální předehrou ke třem sjezdovým dnům a oslavám třicátého výročí smrti Che Guevary, které následují.
Historický sjezd
V. sjezd, svolaný po šesti letech, označil havanský stranický tajemník Esteban Lazo za „historický mezník, a to nejen kvůli dějinnému momentu jeho konání, ale především pro vše, co se bude projednávat a co už bylo projednáno“. Předem projednáno bylo téměř vše, a tak očekávání spojovaná se sjezdem, zasvěceným památce Che Guevary, byla takřka nulová.
Spekulace o rozšíření hospodářských reforem a o personálních změnách na nejvyšších místech do značné míry rozehnal již vládní návrh politické a hospodářské strategie do roku 2002, který nechala oficiální místa kolovat mezi lidem v červnu. Již tehdy upozornila jedna ze skupin kubánského disentu, Pracovní skupina vnitřní opozice, na jeho zahleděnost do minulosti (Respekt č. 35/97). Dnes se k vězněným disidentům přidává i týdeník The Economist a konstatuje, že čtyři pětiny vládního dokumentu, který sjezd v pátek schválil, se ohlížejí nazpět, na čtyřicet let …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
