Tříapůlmilionové Irsko již po páté dokázalo, že se i malý stát může úspěšně zhostit předsednictví v Evropské unii. Shodují se na tom všichni. Úctyhodný výkon dublinské exekutivy během druhého pololetí uplynulého roku vynikne, zejména uvědomíme-li si rozsah úkolů země předsedající patnáctce. Patří mezi ně příprava a řízení desítek zasedání Rady EU, kde jsou přijímána rozhodnutí a legislativní normy ve všech oblastech zájmu Unie. Předsednická země musí rovněž připravovat texty dokumentů a nastolovat otázky, kterými se má Unie v daném období zabývat. Nemalou zátěží je také organizace Evropské rady - summitu šéfů vlád patnáctky, který se musí konat nejméně jednou za půl roku. Většinou se však prezidenti a premiéři sejdou vícekrát na summitech mimořádných. Přestože se tyto schůzky často nesvolávají z podnětu předsednické země, její vláda musí zajistit program a podklady k jednání, ubytování, stravu a bezpečnost pro stovky členů státních delegací a pracovní podmínky pro tisíce novinářů.
Blíže k občanům
Právě pro obsáhlou agendu patnáctičlenného evropského kolosu je velmi obtížné jednoduchým způsobem zhodnotit irské předsednictví. Je největším úspěchem Dublinu skutečnost, že prosadil zintenzivnění spolupráce patnáctky v boji s drogami, násilím a nezaměstnaností, což bylo oficiální prioritou jeho předsednictví? Nebo vejde druhé pololetí roku 1996 do dějin tím, že se vlády sjednocené Evropy shodly na nařízeních a směrnicích nezbytných pro zavedení…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
